• AK Jelínek

VYSTĚHOVÁNÍ NÁJEMCE, ODVRTÁNÍ ZÁMKŮ VS. TRESTNÝ ČIN PORUŠOVÁNÍ DOMOVNÍ SVOBODY

Nájemní smlouvou k bytu se pronajímatel, potažmo vlastník, zaváže přenechat nájemci byt k zajištění bytových potřeb. Z této obligace plynou pro obě smluvní strany práva a povinnosti. Zatímco nájemce je především povinen byt užívat řádně v souladu s nájemní smlouvou, pronajímatel se zavazuje přenechat byt nájemci tak, aby jej mohl užívat a bylo mu umožněno nerušené užívání bytu po dobu nájmu, ať už na dobu určitou, nebo dobu neurčitou. Nájem bytu končí uplynutím této doby, popřípadě muže být i ukončen z důvodů, které nabízí občanský zákoník. Za předpokladu, že nájemce poruší povinnost zvlášť závažným způsobem, jeví se jako adekvátní, že právo zkracuje tuto dobu, pronajímatel má poté za nastalé situace právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a může požadovat odevzdání bytu bez zbytečného odkladu. Za závažné porušení můžeme považovat nezaplacení nájemného za dobu tří měsíců, poškození bytu závažným způsobem nebo neoprávněně užívání bytu. Tyto pravidla se zdají být vcelku jednoznačná, pronajímatel ale váhá, jak si počít s nájemcem, který ani po výpovědi nechce byt vyklidit a řádně odevzdat. V takovém případě dochází ke střetu dvou základních chráněných zájmů, ochrana soukromí resp. domovní svobody nájemce a ochrana majetku vlastníka.

Právo toleruje domoci se svého práva sám, avšak přiměřeně, v tomto směru neobstojí jednání, kdy se mnozí pronajímatelé uchylují k různým formám zamezování přístupu k bytu, s vnitřní pohnutkou zbavit se tak nájemce, například výměnou zámku, zazděním dveří apod. Takové řešení tedy rozhodně nedoporučujeme, neboť úkonem směřujícím proti právům nájemce, tedy zejména proti jeho právu užívat byt, se můžete dopustit trestného činu.


Jestliže jste se tedy dostali do obdobné situace, buďte to Vy, kdo podá trestní oznámení na nájemce pro podezření ze spáchání trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru, neboť tento trestný čin je stejně kvalifikován, jak pro osobu, která protiprávně byt užívá, tak pro osobu, jež bude v užívání bytu jiné bránit, slovy zákona: „Kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem, stejně bude potrestán, kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání“1. Tento trestný čin tak chrání práva obou zúčastněných zájmů.


Ačkoli byl Trestní zákon rekodifikován novým trestním zákoníkem, kvalifikace trestného činu neoprávněného zásahu do práva k bytu byla převzata, proto můžeme i v rozhodovací praxi očekávat ustálený názor judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 686/2008 bude mít značný vliv na tuto problematiku. Trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu bytu nebo nebytovému prostoru se dopustí vlastník nebo jakákoli jiná osoba, která brání v užívání, zejména zamezením přístupu oprávněné osobě.


Neoprávněným bráněním v užívání bytu se rozumí jakýkoliv neoprávněný zásah do práva oprávněné osoby, který jí znemožňuje nebo podstatně ztěžuje řádně a obvyklým způsobem byt užívat, tj. např. znemožňování vstupu do bytu výměnou zámku, zabraňování v přípravě pokrmů, v praní prádla apod.2 Neoprávněné bránění spatřuje také Nejvyšší soud v odmítnutí se vystěhovat, vyklidit a byt následně dobrovolně předat. To platí bez ohledu na skutečnost, zda chce vlastník byt pronajmout, nebo zda se do něj sám chce nastěhovat.


Doporučení pronajímatelům


Závěrem Vám můžeme doporučit, abyste v případě podobného problému, postupovali v mezích zákona a vyhnuli se tak trestnímu stíhání. Nejprve tedy zašlete výpověď, okamžikem kdy skončí výpovědní doba, nájemník obývá byt neoprávněné. V tuto chvíli se vám nabízí dvě možnosti. Můžete podat žalobu, soukromoprávní povahy, na vyklizení bytu a poté prostřednictvím soudu a soudního exekutora byt vyklidit. Můžete také podat výše zmiňované trestní oznámení. Rozhodně se nesnažte zamezit neoprávněnému přístup svépomocí, takový postup by před soudem obstál pouze v prokazatelné krajní nouzi.


1§ 208 trestního zákoníku2 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 T do 686/2008


Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.

Jan Košňar

Pardubice - Dražkovice 181, PSČ 533 33

tel./fax: +420466310691

gsm:      +420 724 794 986

www.advokatijelinek.cz

32 zobrazení
ak jelinek podpis_upraveno_edited.png
JELÍNEK & PARTNEŘI
ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ

Sídlo Pardubice:

Pardubice - Dražkovice 181

533 33  Pardubice

tel/fax:         +420 466 310 691

mobil sídlo: +420 724 794 986

e-mail:         advokati@advokatijelinek.cz

 

datová schránka: apkhs99

 

 

bankovní spojení: 281137002/0300

Pobočka Praha:

Truhlářská 1108/3

110 00  Praha 1

IČ: 28782917

DIČ: CZ28782917

Přesné souřadnice pro navigaci:

Pardubice: 49°59".645"N, 15°46".130"E

Praha: 50.0896242N, 14.4285942E

Pošlete nám rychlou zprávu!

© 2019 AK Jelínek & Partneři Veškerá práva vyhrazena! Vytvořil BorisSt. & MarVan