Právní úprava evidence přestupků v návaznosti na novelu
Dne 1. října 2016 vstoupil v platnost a účinnost zákon č. 204/2015 Sb. ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích (dále jen "přestupkový zákon"), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/1994 Sb. o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Změny nabyly platnosti a účinnosti ve dvou etapách, a to 1. října 2015 a 1. října 2016, přičemž v případě přestupků se jednalo například o:
změnu výše pokut ukládaných v blokovém a příkazním řízení, kdy nově lze v blokovém řízení uložit pokutu do 5.000,- Kč a v řízení příkazním do 10.000,- Kč,
zvýšení pokut ukládaných mladistvým, kdy horní hranice pokuty se u mladistvých snižuje na polovinu a nově lze uložit mladistvému pokutu až do výše 5.000,- Kč, v blokovém řízení však pouze do 2.500,- Kč,
účastenství osoby, které byla způsobena nemajetková újma, kdy účastníkem řízení o přestupku jsou nově právě i tyto osoby,
omezení možnosti projednat recidivu v blokovém řízení, kdy v blokovém řízení nelze projednat přestupek, který lze projednat jen na návrh a zároveň nelze projednat přestupek, je-li spáchán opakovaně, přičemž zároveň se za opakované spáchání přestupku ukládá vyšší sankce.
Dnem 1. října 2016 vešla zároveň v platnost a účinnost významná změna zákona č. 269/1994 Sb. o Rejstříku trestů týkající se zavedení evidence přestupků. Jedná se o centrální registr přestupků, do kterého se budou zapisovat přestupky stanovené zákonem, zejména přestupky proti majetku, občanskému soužití a veřejnému pořádku. Nově zavedená evidence přestupků má pomoci v boji s drobnou kriminalitou, a to zejména správním orgánům, které přestupky projednávají, tedy např. obcím, orgánům činným v trestním řízení, a to možností většího postihu dle individuálního hodnocení pachatele a zároveň v rámci prevence, kdy samotná hrozba zápisu do evidence přestupků bude mít na pachatele vliv.
Dle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. o Rejstříku trestů vede Rejstřík trestů evidenci osob, které byly pravomocně uznány vinnými spácháním přestupku, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, a osob uvedených v § 10 odst. 1 zákona o přestupcích, které byly pravomocně uznány vinnými spácháním jednání majícího znaky takového přestupku. Opisy z evidence přestupků tak lze žádat u Rejstříku trestů. Na základě žádosti vydá opis z evidence přestupků Rejstřík trestů, nicméně pouze zákonem taxativně vyjmenovaným orgánům, tedy správnímu orgánu oprávněnému projednat přestupek pro účely jeho projednání, orgánu činnému v trestním řízení, národnímu členovi Eurojustu, soudu pro účely soudního řízení, státnímu zastupitelství pro účely jiného než trestního řízení, Ministerstvu spravedlnosti a Kanceláři prezidenta republiky, posledním dvěma pouze v konkrétních, zákonem stanovených, případech.
Žádost se podává na formuláři. Náležitosti této formulářové žádosti stanovuje vyhláška č. 227/2016 Sb., vyhláška o náležitostech formulářů žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a žádosti o opis evidence přestupků, která je platná a účinná také od 1. října 2016.
Pokud jde o konkrétní případy zapisované do evidence přestupků, jedná se o pravomocná rozhodnutí o přestupcích, a to:
podle zákona o přestupcích (pravomocná rozhodnutí o přestupcích na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi - ustanovení § 30 přestupkového zákona, na úseku zemědělství a myslivosti - ustanovení § 35 odst. 1 písm. c) a f) přestupkového zákona, na úseku obrany České republiky - ustanovení § 43 přestupkového zákona, přestupcích proti veřejnému pořádku - ustanovení § 47 odst. 1 přestupkového zákona, proti občanskému soužití - ustanovení § 49 přestupkového zákona a proti majetku - ustanovení § 50 přestupkového zákona),
podle zákona o hornické činnosti (pravomocná rozhodnutí o přestupcích na úseku ochrany před neoprávněným nakládáním s výbušninami), podle zákona o myslivosti (dle ustanovení § 63 odst. 1 písm. b) a ustanovení § 63 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti),
veškeré přestupky podle zákona č. 99/2004 Sb. o rybářství (ustanovení § 30 zákona o rybářství),
přestupky podle zákona č. 119/2002 Sb. o zbraních (ustanovení § 76 - 76b zákona o zbraních)
a dále se do evidence zapíší pravomocná rozhodnutí o přestupcích podle shora uvedených zákonů (vyjma přestupků podle zákona o zbraních), kterých se dopustili vojáci, příslušníci bezpečnostních sborů, osoby během výkonu trestu odnětí svobody, výkonu vazby nebo výkonu zabezpečovací detence.
Pokud jde o přestupky podle přestupkového zákona, pak zákon ukládá správnímu orgánu projednávajícímu přestupek povinnost opatřit si opis z evidence přestupků u přestupků proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku, a to po zahájení řízení nebo před vydáním rozhodnutí v blokovém nebo příkazním řízení (zde v případě, pokud je příkaz prvním úkonem v řízení). Pokud v těchto zákonem předpokládaných případech opis nebude založen do spisu, je to důvod pro zrušení rozhodnutí a vrácení věci orgánu, který rozhodnutí vydal. V ostatních případech je vyžádání opisu fakultativní, nikoliv povinné, nicméně je možné si opis z evidence přestupků vyžádat v jakémkoliv řízení o přestupku, nejen v rámci přestupků, které se do evidence zapisují, a to z důvodu zhodnocení osoby pachatele a zejména za účelem zpřísnění postihu u pachatele recidivisty.
Pokud se v souvislosti s řízením o přestupku fyzická osoba dozví, resp. má za to, že údaj zapsaný v evidenci přestupků o její osobě není správný, má možnost podat u správního orgánu, který zápis provedl, námitku, a to ve smyslu ustanovení § 37 zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu, tedy námitka bude mít formu tzv. podání a musí splňovat také předepsané náležitosti. Námitku může podat sama fyzická osoba, její zákonný zástupce, opatrovník nebo zmocněnec na základě plné moci. Správní orgán poté údaj v evidenci opraví a o tomto osobu vyrozumí, nebo vydá rozhodnutí o neoprávněnosti podané námitky.
Zákon č. 204/2015 Sb. přináší řadu změn, z nichž nejvýznamnější je změna horní hranice pokut ukládaných v blokovém a příkazním řízení, zákaz projednání recidivy v blokovém a příkazním řízení, kdy zároveň ale je umožněno postihovat recidivu mnohem přísněji, změna v účastnících přestupkového řízení, kdy nově je takovým účastníkem i osoba, které byla přestupkem způsobena nemajetková újma a v neposlední řadě zavedení evidence přestupků. A jaký je tedy základní smysl zavedení evidence přestupků? Zavedení přehledné evidence pravomocných přestupků, pomoc v boji s drobnou kriminalitou. Jedná se tedy o nástroj preventivní, čemuž odpovídá vymezení přestupků v evidenci zapisovaných a zároveň o nástroj represivní, když např. v případě recidivy pachatele přestupku lze uložit přísnější postih.
Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o. Mgr. Lucie Mokrenová Pardubice - Dražkovice 181, PSČ 533 33 tel./fax: +420466310691 gsm: +420 724 794 986 www.advokatijelinek.cz