Novela insolvenčního zákona je již několik měsíců v účinnosti – nastal čas ohlédnout se za jejími dopady a vlivem na právní praxi.
Zajímá vás, jak konkrétně ovlivnila možnosti oddlužení právě ve vašem případě❓
Co nového přinesla❓ A opravdu došlo k očekávanému nárůstu zájmu o oddlužení❓
Právě těmto otázkám se věnuje náš kolega Mgr. Marek Netáhlo ve svém odborném příspěvku pro Deník Právo.
Potřebujete se v nové úpravě zorientovat?
Ozvěte se – oddlužovací džunglí vás bezpečně provedeme! 💼✨
V rozhovoru s Mgr. Markem Netáhlem, advokátem a partnerem Advokátní kanceláře JELÍNEK & Partneři s.r.o., který se ve své praxi dlouhodobě věnuje mimo jiné i oblasti insolvenčního práva, přibližujeme, jak novela insolvenčního zákona z října 2024 mění systém oddlužení. Změny se netýkají pouze dlužníků, ale věřitelů, insolvenčních správců či kontrolních mechanismů soudů. Novela si však klade hlubší cíl: nastavit jasnější pravidla pro vstup do oddlužení, zvýšit transparentnost celého řízení a posílit pozici věřitelů. Jaké dopady změny přinesou v praxi? Na to odpovídá Mgr. Netáhlo s využitím svých odborných a praktických zkušeností z oblasti insolvenčního práva.
Pane magistře, novela insolvenčního zákona byla avizována jako reakce na evropskou legislativu. Šlo skutečně jen o formální sladění se směrnicí, nebo byly důvody hlubší?
Implementace evropské směrnice bezpochyby sehrála svou roli, ale motivace k přijetí novely byly mnohem širší. Insolvenční systém v České republice dlouhodobě čelil praktickým problémům, které se nedařilo řešit dílčími změnami. Byla zde potřeba zjednodušit přístup k oddlužení, ale zároveň se zvýšil tlak na lepší ochranu práv věřitelů. Zákonodárce tedy využil transpoziční povinnosti jako příležitosti k širší reformě, která má ambice nastavit pevnější pravidla pro odpovědné oddlužení a posílit důvěru v celý systém.
Jednou z nejvýraznějších změn je zkrácení doby oddlužení na tři roky. Koho se tato úprava týká a jaké jsou její praktické dopady?
Tříletá doba oddlužení se nově vztahuje na všechny fyzické osoby bez rozdílu, tedy jak na podnikatele, tak na nepodnikatele. Tím se odstranila dřívější podmíněnost kratšího oddlužení splněním specifických kritérií, například dosažením věku pro starobní důchod nebo splacením určité části dluhu. Nové pravidlo tak zjednodušuje uplatňování pravidel oddlužení v praxi a zajišťuje prakticky rovný přístup. Na druhé straně však zavádí důslednější dohled nad plněním povinností dlužníků. Klíčovým nástrojem je nově povinnost každé tři měsíce předkládat soudu přehled příjmů. Tento mechanismus umožňuje včasné vyhodnocení, zda dlužník plní své závazky svědomitě a v dobré víře.
Novela se kromě dlužníků významně dotýká také insolvenčních správců. Jaké změny se v této oblasti zavádějí?
Jedním z hlavních cílů novely bylo také posílit kontrolní roli insolvenčních správců. Ti nově získávají zákonné oprávnění požadovat informace o příjmech dlužníka nejen zaměstnavatele, ale také od subjektů, u nichž byl dlužník zaměstnán v průběhu dvanácti měsíců před zahájením insolvenčního řízení. Stejná povinnost se vztahuje také na poskytovatele úvěrů. Tito adresáti jsou povinni reagovat na výzvy správce a předložit relevantní dokumenty. Cílem je reálné posouzení majetkových a příjmových poměrů dlužníka již v rané fázi řízení a zabránit situacím, kdy je oddlužení povoleno na základě neúplných nebo zkreslených údajů. V kombinaci s novou povinností dlužníka pravidelně předkládat přehled příjmů se tím posiluje dohled nad průběhem oddlužení, což je pro stabilitu celého systému klíčové.
Zmiňujete průběžný dohled nad řízením. Změny se ale promítly i do role soudu v rámci oddlužení. Co konkrétně se mění v této oblasti?
Soudy nově získávají podrobnější přehled díky pravidelným zprávám, které jim musí insolvenční správce nově podávat každé tři měsíce. Tyto zprávy obsahují mimo jiné hodnocení, zda dlužník plní své povinnosti řádně a se snahou, a umožňují tak soudu včas reagovat na případná pochybení nebo výkyvy ve splátkovém režimu. Pokud např. dlužník neprokáže objektivní důvody poklesu, může soud rozhodnout o prodloužení doby oddlužení až o dvanáct měsíců, případně i o jeho zrušení. Tento přístup zajišťuje, aby institut oddlužení neztrácel svou důvěryhodnost a byl využíván flexibilně.
Jaké další cíle si novela kladla, kromě zjednodušení přístupu k oddlužení? Přináší i změny, které mají posílit odpovědnost dlužníků?
Již jsem naznačoval, že jedním z cílů bylo zamezit zneužívání oddlužení jako nástroje pro opakované zbavování se závazků. Novela proto zavádí několik obranných mechanismů. Např. prodloužení minimální lhůty pro opětovné oddlužení z deseti na dvanáct let, čímž se ztěžuje možnost vstupovat do tohoto režimu opakovaně bez skutečné snahy vyrovnat své závazky. Soud navíc může prodloužit dobu oddlužení v případech, kdy dlužník poruší své povinnosti, a při opakovaném selhání může být oddlužení zrušeno zcela. Tato opatření dávají soudům větší prostor reagovat přiměřeně na konkrétní situace a současně působí preventivně.
A co často zmiňovaná centrální evidenci srážek. V čem spočívá její význam a jak má systém fungovat?
Právě v návaznosti na posílení odpovědnosti a transparentnosti celého řízení přichází novela i s centrální evidencí srážek. Tu spravuje Exekutorská komora a jejím účelem je vytvořit jednotný a přehledný registr všech srážek ze mzdy a dalších příjmů dlužníka v rámci insolvenčního řízení. V praxi by měla zabránit duplicitním nebo chybně prováděným srážkám a odstranit nejasnosti ohledně toho, co již bylo sraženo a v jakém rozsahu. Evidence tak přispěje k vyšší právní jistotě nejen pro věřitele, ale i pro dlužníky, kteří budou mít jasný přehled o tom, jak je oddlužení naplňováno. Jde sice o technické opatření, ale s nezanedbatelným praktickým dopadem, které v systému znatelně chybělo.
Jaké dopady má novela na praxi účastníků řízení? Změnilo se něco zásadního pro dlužníky, věřitele nebo správce z hlediska jejich každodenní role?
Bezpochyby ano. Novela změnila dynamiku řízení i očekávání, která jsou na jednotlivé subjekty kladena. Dlužníci nyní musejí spolupracovat ještě aktivněji než dříve. Pravidelné dokládání příjmů, pružné reakce na výzvy soudu a průběžná komunikace se stávají nedílnou součástí řízení. Správci získali rozšířené možnosti, jak prověřovat příjmy a majetkové poměry dlužníků, a zároveň nesou větší odpovědnost za informování soudu. Věřitelé se mohou opřít o vyšší míru transparentnosti a právní jistoty, díky evidenci srážek nebo průběžnému dohledu nad plněním splátkového režimu. Jinými slovy, základní rámec zůstává, ale intenzita spolupráce, důslednost dohledu i očekávání na straně všech účastníků se výrazně posilují.
Od novely se rovněž očekával nárust počtu dlužníků, kteří se vydají cestou oddlužení. Pociťujete tento nárůst ve své praxi?
Je pravdou, že odborná veřejnost očekávala, že zájem dlužníků o oddlužení bude po přijetí novely výrazně vyšší, ale tak přímočaré to není. Již nyní (pár měsíců od účinnosti novely) víme, že ten celkový nárůst není tak výrazný. Odhady se pohybují mezi 10 až 20 procenty oproti loňskému roku. Přeci jenom v něčem jsou nová pravidla naopak přísnější a chvíli trvá, než si dlužníci, advokáti, právní poradny, či samotní insolvenční správci novou úpravu osvojí. Podobné je to i nárustem počtu zájemců o tyto služby v naší kanceláři.
V rozhovoru se opakovaně zmiňujete o praktických aspektech oddlužení. Jak konkrétně v této oblasti pomáháte svým klientům?
V naší kanceláři se této oblasti věnujeme pravidelně, protože insolvence představuje v praxi velmi časté a současně citlivé téma. Pomáháme klientům nejen s právním posouzením jejich situace, ale také s konkrétními kroky v rámci řízení. Připravujeme návrhy na oddlužení, zastupujeme dlužníky i věřitele v insolvenčním řízení, přihlašujeme pohledávky věřitelů, účastníme se věřitelských schůzí a komunikujeme se správci i soudy. Klientům se snažíme poskytnout nejen odborné zastoupení, ale i jistotu, že na celou situaci nejsou sami. Právě komplexní přístup a praktickou zkušenost považuji v této oblasti za klíčové.