Poskytnutí dobrovolného příplatku akcionářem do akciové společnosti
Předmětem tohoto článku je podání výkladu právní úpravy poskytování finančních prostředků do akciové společnosti formou příplatku akcionáře mimo základní kapitál společnosti. Právní úprava týkající se příplatku mimo základní kapitál co se týče společnosti s ručením omezeným je zakotvena v § 162 a 163 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), co se týče akciové společnosti právní úprava v ZOK absentuje. Stejně tak tomu bylo i v již neplatném obchodním zákoníku, kdy tento právní předpis upravoval příplatek mimo základní kapitál pouze u společnosti s ručením omezeným v § 121. Lze konstatovat, že možnost poskytnutí dobrovolného příplatku se dovozuje výkladem i u akciové společnosti.
Příplatek akcionáře mimo základní kapitál společnosti
Příplatkem je třeba rozumět právo nebo povinnost společníka vložit do společnosti příplatek nad společníkův vklad mimo základní kapitál, a zákon tak upravuje jak příplatek dobrovolný, tak příplatek nedobrovolný (příplatková povinnost). Příplatek, jedno zda dobrovolný či povinný, směřuje k posílení vlastního kapitálu společnosti společníkem, aniž by tím docházelo k posílení postavení společníka. Pokud společnost zamýšlí navýšit vlastní kapitál, může tak učinit buď pomocí vkladu do základního kapitálu společnosti, nebo pomocí příplatku do vlastního kapitálu mimo základní kapitál. Příplatek do vlastního kapitálu akciové společnosti je v porovnání s navyšováním základního kapitálu velmi rychlým a efektivním způsobem navýšení vlastního kapitálu akciové společnosti. Jak již bylo výše stanoveno, u akciové společnosti ZOK příplatek do vlastního kapitálu mimo základní kapitál nijak neupravuje. Otázkou zůstává, zda má tato absence právní úpravy za následek možnost, resp. nemožnost akcionářů poskytnout příplatek do akciové společnosti. V nejobecnější rovině lze poukázat na jeden ze stěžejních ústavních principů, který stanoví, že „každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“1 V této souvislosti je však nutné uvést, že zákaz určitého chování nebo jednání nemusí být v zákoně vyjádřen vždy explicitně2, pokud však určitý postup neodporuje výslovnému ustanovení zákona, a neodporuje ani kontextu a smyslu zákona, je možné dojít k závěru, že daný postup je v souladu s výše uvedeným ústavním principem, a je tedy dovolen. Nastává však otázka, zda může být akcionář k poskytnutí příplatku nucen, obdobně jako je tomu u společnosti s ručením omezeným. Vzhledem k výše uvedenému ústavnímu principu a vzhledem k zásadám navyšování vlastního kapitálu akciové společnosti obsaženým v obchodním zákoníku, které zakládají princip dobrovolnosti (a součinnosti) akcionáře při navyšování základního kapitálu (a tudíž vlastního kapitálu), máme za to, že akcionáře nutit k poskytnutí příplatku do akciové společnosti nelze, a to ani za předpokladu, že by možnost příplatku byla obsažena ve stanovách akciové společnosti a o příplatku by rozhodlo představenstvo či valná hromada společnosti.
Pojmové znaky příplatku:
jedná se o způsob, jakým může dojít k financování činnosti společnosti z vlastních zdrojů;
tvoří součást vlastního kapitálu společnosti, nevstupuje do základního kapitálu a v tomto smyslu není prostředkem vázaným, s nímž by bylo nutno zacházet jako se základním kapitálem.
Je na akciové společnosti, aby si stanovila pravidla poskytnutí příplatku. Nejsou – li pravidla poskytnutí příplatku stanovena ve stanovách, je poskytnutí příplatku akcionářem možné se souhlasem statutárního orgánu. Právním základem pro poskytnutí příplatku je faktické poskytnutí a přijetí příplatku či nepojmenovaná smlouva, pro niž zákon nepředepisuje žádné formální náležitosti, přičemž tato smlouva je jistějším právním základem. Příplatek nelze poskytnout jednostranným jednáním.
Dobrovolný příplatek
Zákon ponechává dobrovolný příplatek na vůli akcionáře, nicméně předpokládá také souhlas statutárního orgánu. Ten může být udělen i jen tím, že statutární orgán se společníkem smlouvu o příplatku uzavře, či pouze poskytnutím příplatku akcionářem a přijetím příplatku společností. Stanovy mohou upravit další podrobnosti toho, jak se dobrovolný příplatek poskytuje, stejně jako ho mohou úplně vyloučit.
Peněžitý dobrovolný příplatek Zákon předpokládá, že primárně se dobrovolný příplatek plní v penězích.
Nepeněžitý dobrovolný příplatek
Zákon řeší výslovně otázku možného nepeněžitého dobrovolného příplatku, o čemž byly podle dosavadní právní úpravy spory, a tento výslovně povoluje. Opět se tak může stát bez ingerence stanov, ale i zde se vyžaduje smlouva o příplatku mezi společností a akcionářem či poskytnutí příplatku akcionářem a přijetí příplatku společností, tedy je nezbytný vždy souhlas statutárního orgánu. Zákon odkazuje na obdobné použití § 143 ZOK a povinného ocenění nepeněžitého dobrovolného vkladu znalcem, ledaže se postupuje podle § 143 odst. 4 ZOK. Znalce vybírá statutární orgán a akcionář, stejně jako oni určují odměnu.
Vrácení příplatku
Možnost vrácení příplatku akcionářům v právní úpravě také absentuje. Příplatky mimo základní kapitál akciové společnosti je možné distribuovat pouze jako jiné vlastní zdroje akciové společnosti. Problematické je pak v této souvislosti ustanovení § 350 odst. 2 ZOK3, podle něhož nelze rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje v částce převyšující výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů, jak jsou stanoveny zákonem, případně stanovami. Akciové společnosti vlivem této restrikce mají velmi omezenou možnost výplaty tzv. jiných vlastních zdrojů akcionářům.
Dle výkladového stanoviska KANCLU4 příplatek akcionáře do vlastního kapitálu mimo základní kapitál je možný a dovolený. V odůvodnění stanoviska je uveden argument již výše zmíněný, že poskytnutí příplatku není zákonem výslovně zakázáno a nelze ani dovodit, že by jeho poskytnutí bylo v rozporu s veřejným pořádkem či dobrými mravy. Dále KANCL dovozuje, že poskytnutím příplatku nejsou poškozována práva společnosti, jejich akcionářů či věřitelů, naopak jeho poskytnutím dochází ke zvýšení hodnoty účasti akcionářů, dobytnosti pohledávek věřitelů a úvěruschopnosti.
Výkladové stanovisko dále přímo odkazuje na ustanovení § 365 odst. 4 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev5, které výslovně připouští možnost příplatků akcionářem v souvislosti se změnou právní formy.
Je nezbytné dodat, že stanovisko neobsahuje závazný výklad právních předpisů. Výklad právních předpisů podaný ve stanovisku má působit pouze silou v něm obsažené právní argumentace.
Závěr
Ačkoliv je příplatek regulován pouze u společnosti s ručením omezeným, nezakazuje se ho využít u ostatních korporací, typicky u akciové společnosti. Důvod je nejen v tom, že to zákon nezakazuje a ani není důvod takovýto zákaz dovozovat z podstaty akciové společnosti, ale také v tom, že o otázkách posílení vlastního kapitálu akciové společnosti vždy musí rozhodovat nejen ona sama, ale také její společníci, coby nositelé reziduálního nároku. Proto se přikláníme k názoru, že poskytnutí příplatku akcionáře do vlastního kapitálu akciové společnosti mimo základní kapitál, je možné a dovolené. Pravidla poskytnutí příplatku rozhodně doporučujeme nejprve zakotvit ve stanovách. Co se týče vrácení poskytnutých příplatků akcionářům, doporučujeme s ohledem na značnou odpovědnost statutárních orgánů zvýšenou opatrnost vzhledem k ustanovení § 350 odst. 2 ZOK.
Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o. Mgr. Petra Marková, advokát Pardubice - Dražkovice 181, PSČ 533 33 Hradec Králové - Velké náměstí čp. 1, PSČ 500 03 tel./fax: +420466310691 gsm: +420 724 794 986 www.advokatijelinek.cz
1 Jak dovodil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 29 Odo 1107/2003 ze dne 31. srpna 2004: „obecně platí, že neupravuje – li obchodní zákoník (či jiný právní předpis) určitý postup či chování a ani nelze z kontextu ustanovení právního předpisu či ze zásad, jimiž se řídí obchodní zákoník nebo český právní řád dovodit, že jde o postup nebo jednání nedovolené, platí, že takový postup či jednání je možné a dovolené.“ 2 Jak dovodil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 29 Odo 185/2003 ze dne 21. srpna 2003: „Nedovolenost určitého jednání nemusí právní předpis upravovat výslovně, ale může vyplynout z kontextu jednotlivých ustanovení právního předpisu či více předpisů.“ 3 § 350 odst. 2) ZOK: „Částka k rozdělení mezi akcionáře nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s tímto zákonem a stanovami.“ 4 Výkladové stanovisko č. 26 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 25. června 2014 – k příplatku akcionáře do vlastního kapitálu mimo základní kapitál 5 § 365(4) Jestliže je výše vlastního kapitálu v účetní závěrce sestavené ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, nižší než základní kapitál, který má mít společnost nebo družstvo podle projektu změny právní formy, není změna právní formy přípustná, ledaže se společníci nebo členové v projektu změny právní formy zaváží k příplatkům mimo základní kapitál v takové výši, aby ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku byl vlastní kapitál stejný nebo vyšší než základní kapitál.