Předvolání obviněného z přestupku k ústnímu jednání

V řízení o přestupku správní orgán po ukončení přípravného řízení, pokud dojde k závěru, že se jedná o přestupek, spáchala ho konkrétní osoba, která dovršila věku 15-ti let a je příčetná, zahájí dle ust. § 46 zákona č. 500/2004 Sb. (dále jen správní řád) správní řízení a předvolá obviněného jako účastníka přestupkového řízení k ústnímu jednání. Předvolání obviněného je zpravidla součástí oznámení o zahájení řízení a po náležitostech dle ust. § 59 správního řádu (obligatorní údaje v předvolání), následuje poučení obviněného. V poučení, které je doporučeno metodickým orgánem, což je Ministerstvo vnitra ČR a přeneseně krajské úřady (viz. příloha), je obviněný poučen dle správního řádu o svých právech a povinnostech, když úplně na závěr poučení je poučen dle zákona č. 200/1990 Sb. (dále jen přestupkový zákona), což spatřuji jako rozpor a zmatení obviněného. Obviněný je poučen dle ust. § 62 správního řádu, že správní orgán může uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu, navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, nebo neuposlechne pokynu úřední osoby. pořádkovou pokutu podle odstavce lze uložit i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání.

Dle ust. § 74 zákona o přestupcích je obviněný poučen o tom, že v  nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže se odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.

Domnívám se, že obviněný je hrozbou sankce nucen, aby se odstavil k ústnímu jednání, když přestupkový zákon je „lex specialis“ vůči správnímu řádu a ustanovení § 74 výkladem „a contrario“ jednoznačně připouští možnost, že se obviněný řízení účastnit nemusí. Pro obviněného z přestupku platí prakticky stejná práva, jako pro obviněného z trestného činu. Má právo nevypovídat a aktivně nespolupracovat se správním orgánem, ale naopak má právo se aktivně bránit, navrhovat důkazy a hájit se. Na rozdíl od svědka není obviněný ani povinen vypovídat pravdivě, nesmí ale vědomě nikoho křivě obvinit. Práva obviněného nejsou zakotvena jen ve správním řádu a přestupkovém zákoně, ale i v dalších zákonech, když nejdůležitější jsou práva dle hlavy páté článku 40 Listiny základních práv a svobod, kde především v odstavci 4) je deklarováno, že obviněný má právo odepřít výpověď; tohoto práva nesmí být žádným způsobem zbaven. Toto právo se vysvětluje tak, že se obviněný nemusí dostavit k ústnímu jednání, neboť už svojí přítomnosti může poskytnout správnímu orgánu důkaz proti sobě, například když svědek při pseudorekognici označí obviněného jako pachatele přestupku. Nutno dodat, že je zde zvláštní případ neúčasti obviněného u ústního jednání, a to když si zvolí zmocněnce a tento u tohoto úkonu hájí zájmy obviněného. De lege ferenda by bylo vhodné do zákona zakotvit přesnější postavení a oprávnění zmocněnce ve správním řízení a pravidla účasti obviněného u ústního jednání. Z pohledu správního orgánu – předsedy přestupkové komise v Pardubickém kraji a Královéhradeckém kraji, zjišťuji zcela odlišný názor na účast obviněného u ústního jednání odvolacích orgánů, když názor z Pardubic koresponduje s výše popsaným, ale názor z Hradce Králové upřednostňuje správní řád, a tím i povinnost obviněného se k ústnímu jednání pod hrozbou sankce dostavit. De lege ferenda by bylo vhodné do zákona zakotvit přesnější postavení a oprávnění zmocněnce ve správním řízení a pravidla účasti obviněného u ústního jednání.

Příloha:

VZOR

MĚSTSKÝ  ÚŘAD  ……………

……………………….

…….……………

___________________________________________________________________

Čj. …………….                                                                                                           (datum)

Spis. zn.

doručí se:

obviněnénu

Předvolání obviněné(-ho) k ústnímu jednání v jeho přestupkové věci

Dne ............. byl Městským úřadem ............., odborem ............. jako věcně i místě příslušným přestupkovým orgánem vydán podle § 87 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) příkaz o uložení sankce za přestupek podle  § …... odst. ...... písm. ...... zákona o přestupcích, jehož jste se měl(-a) dopustit dne .......(kde) ...... tím, že jste měl(-a)  ……………

Jako obviněný(-á) z přestupku jste využil(-a) svého práva, a proti tomuto příkazu jste v zákonné lhůtě podal(-a) odpor. Podáním odporu byl uvedený příkaz o uložení sankce za přestupek zrušen a prvoinstanční orgán pokračuje v řízení, které bylo zahájeno doručením předmětného příkazu.

Tímto Vás v souladu s § 59 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, předvoláváme jako účastníka řízení – obviněného k účastí na ústním jednání v dané věci.

Dostavte se

dne ………v ……… hodin do budovy Městského …………,

…………… nám. ……, dveře č.  .

S sebou přineste Váš průkaz totožnosti a toto předvolání.

Poučení:

V souladu s ustanovením § 4 odst. 2 správního řádu Vás poučuji o tom, že:

dle § 33 správního řádu si účastník může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. dle § 36 odst. 1 správního řádu nestanoví-li zákon jinak, jsou účastníci oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí; správní orgán může usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci činit své návrhy. dle § 36 odst. 2 správního řádu mají účastníci právo vyjádřit v řízení své stanovisko. Pokud o to požádají, poskytne jim správní orgán informace o řízení, nestanoví-li zákon jinak. dle § 36 odst. 3 správního řádu nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal. dle § 36 odst. 4 správního řádu je účastník nebo jeho zástupce povinen předložit na výzvu oprávněné úřední osoby průkaz totožnosti. Průkazem totožnosti se rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště mimo území České republiky a z něhož je patrná i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující správnímu orgánu identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele. dle § 38 odst. 1 správního řádu     mají účastníci a jejich zástupci právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci. S právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části. dle § 50 odst. 2 správního řádu     podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje správní orgán. Jestliže to nemůže ohrozit účel řízení, může na požádání účastníka správní orgán připustit, aby za něj podklady pro vydání rozhodnutí opatřil tento účastník. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, jsou účastníci povinni při opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí poskytovat správnímu orgánu veškerou potřebnou součinnost. dle § 52 správního řádu jsou účastníci povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení. Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci. dle § 62 správního řádu může správní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 50000 Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu, navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, nebo neuposlechne pokynu úřední osoby. Pořádkovou pokutu podle odstavce lze uložit i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání. jestliže se bez náležité omluvy nebo bez dostatečných důvodů na předvolání nedostavíte, může správní orgán vydat usnesení, na jehož základě budete předveden jako obviněný z přestupku máte právo vyjadřovat se ke všem skutečnostem, které se Vám kladou za vinu a důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti a navrhovat důkazy na svou obhajobu, podávat návrhy a opravné prostředky dle § 74 zákona o přestupcích koná správní orgán v prvním stupni o přestupku ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže se odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.

hranaté razítko

(jméno, příjmení, funkce a podpis  oprávněné úřední  osoby)

Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o. Mgr. Vilém Meduna