Nova producta a nova reperta v nalézacím řízení sporném
Ve sporném nalézacím řízení může nezřídka kdy nastat situace, kdy se strana sporu po vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně dozví o skutečnosti nebo důkazu, který může mít zásadní vliv na správnost rozhodnutí. Cílem článku je poukázat na v tomto ohledu rozdílné pojetí stávající úpravy v občanském soudním řádu[1] a úpravy de lege ferenda dle věcného záměru civilního řádu soudního.
Opravné řízení je z pohledu teorie vždy ovládáno určitým opravným systémem. Konkrétní opravný systém vymezuje obecné principy, které charakterizují konkrétní opravné řízení, a stanovuje hlediska, dle kterých může soud rozhodnutí přezkoumat. Rozlišujeme tři základní opravné systémy, kterými jsou systém apelační, kasační a revizní. Hlediskem pro rozlišení mezi těmito systémy je rozsah přezkumné činnosti soudu, kdy soud může dle zákona přezkoumávat skutkovou a právní stránku věci, nebo pouze právní stránku věci. V případě, kdy se soud přezkoumávající rozhodnutí zabývá právní rovinou věci, tak zkoumá, zda nedošlo k porušení norem procesního nebo hmotného práva, zatímco v rámci přezkumu skutkové stránky věci, tento soud zkoumá úplnost a správnost zjištění a rovněž i vyhodnocení skutkového stavu soudem, který byl podkladem pro rozhodnutí.
Kasační opravný systém
Tento opravný systém dovoluje přezkum rozhodnutí pouze po stránce právní. To znamená, že soud, který rozhodnutí přezkoumává, musí striktně vycházet ze skutkových zjištění, která učinil soud, který přezkoumávané rozhodnutí vydal. Soud, který provádí přezkum rozhodnutí, může toto rozhodnutí buď potvrdit, nebo zrušit. V případě, že je tímto soudem rozhodnutí zrušeno, rozhodne v dané věci znovu soud nižšího stupně, kterému byla věc vrácena po zrušení původního rozhodnutí. Tento soud je prakticky vázán názorem soudu, který rozhodnutí zrušil. Dle OSŘ se kasačním opravným systémem řídí úprava dovolání a žaloby pro zmatečnost.
Revizní opravný systém
Revizní opravný systém rovněž dovoluje přezkum rozhodnutí jen po stránce právní a soud přezkoumávající rozhodnutí je tedy shodně vázán skutkovými zjištěními soudu nižšího stupně, jako je tomu u kasačního opravného systému. Oproti kasačnímu opravnému systému ale soud, který provádí přezkum rozhodnutí, může rozhodnutí soudu, který přezkoumávané rozhodnutí vydal, nejen potvrdit, nebo zrušit, ale může jeho rozhodnutí i sám změnit. Pokud tedy soud nižšího stupně zjistil správně skutkový stav, ale nesprávně aplikoval hmotné nebo procesní normy, tak může soud vyššího stupně namísto něj rozhodnout sám.
Apelační opravný systém
V rámci přezkumu dle apelačního systému soud zkoumá nejen právní, ale i skutkovou stránku věci. Soud, který provádí přezkum, může rozhodnutí soudu nižšího stupně změnit, potvrdit, nebo zrušit. V případě, že strana sporu není v přezkumném řízení omezena ohledně vnášení tzv. novot, tedy nových skutečností a důkazů, ke kterým soud může přihlédnout, hovoříme o apelaci úplné. Naopak dle systému apelace neúplné k takovým skutečnostem soud, mimo stanovené výjimky, přihlédnout nemůže. Odvolací soud dle apelačního systému nezavazují skutková zjištění a rovněž ani skutkové závěry, ke kterým dospěl soud prvního stupně. Soud tedy sám může provést dokazování, ale nesmí přihlédnout k novým skutečnostem a důkazům.[2]
Úprava odvolání se dle OSŘ řídí právě systémem neúplné apelace. Odvolání je řádným opravným prostředkem, což znamená, že odvolání může být podáno pouze proti rozhodnutí, které dosud nenabylo právní moci. Důsledkem uplatnění systému neúplné apelace v odvolacím řízení je, že účastníci nemohou v řízení u soudu prvního stupně zadržovat relevantní důkazy, ale naopak je musí uplatnit už v tomto prvostupňovém řízení, protože uplatnění novot v odvolacím řízení je významně omezeno a důkazy a skutečnosti, které strany do řízení v této fázi nevznesou, nemusí být v odvolacím řízení připuštěny. Těžiště soudního řízení se takto nachází před soudem prvního stupně. Soud prvního stupně o takové skutečnosti musí strany poučit a poskytnout jim poslední možnost k uplatnění důkazů nebo skutečností, a to dle ust. § 119a OSŘ. Toto ustanovení upravuje poučovací povinnost soudu, kdy soud je povinen účastníky poučit, že všechny rozhodné skutečnosti musí uvést a že důkazy musí být označeny dříve, než ve věci vyhlásí rozhodnutí, neboť později uplatněné skutečnosti a důkazy jsou odvolacím důvodem jen za podmínek uvedených v ust. § 205a OSŘ.
Výjimky ze zásady neúplné apelace dle ust. § 205 odst. 2 písm. f) ve spojení s ust. § 205a OSŘ
Jak už bylo naznačeno výše, tak OSŘ v ust. § 205a stanovuje výjimky z pravidla, že v odvolacím řízení není možné uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. Nové skutečnosti a důkazy mohou být odvolacím důvodem pouze pokud:
se týkají podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu;
má jimi být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci;
má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně;
má být splněna povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti nebo důkazní povinnost, a to za předpokladu, že pro nesplnění některé z uvedených povinností neměl odvolatel ve věci úspěch a že odvolatel nebyl řádně poučen podle § 118a odst. 1 až 3;
odvolatel nebyl řádně poučen podle § 119a odst. 1;
nastaly (vznikly) po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně.
Právě na problematiku novot a na výjimku z neúplné apelace upravenou v ust. § 205a písm. f) OSŘ se níže zaměřím podrobněji.
Nova reperta a nova producta
V rámci tzv. novot rozlišujeme dva druhy novot, a to nova reperta a nova producta[3]. Jako nova reperta můžeme označit nově objevené důkazy a skutečnosti, které existovaly už před vyhlášením rozhodnutí soudu prvního stupně, kdy tyto důkazy nebo skutečnosti strana sporu nepoužila, a to bez svého zavinění.
Nova reperta mohou být:
• skutečnosti, které byly straně sporu doposud neznámé, ale v době vyhlášení rozhodnutí už existovaly;
• dosud neznámé, ale v době vyhlášení rozhodnutí už existující důkazní prostředky k prokázání skutečností v době řízení existujících, ale doposud netvrzených;
• nebo dosud neznámé důkazní prostředky k prokázání skutečností, které v době řízení existovaly a byly tvrzeny.
Za této situace, kdy soud rozhodnul, aniž by znal veškeré pro rozhodnutí podstatné skutečnosti, je jeho rozhodnutí neúplné nebo dokonce nesprávné už ve chvíli, kdy bylo takové rozhodnutí vyhlášeno.[4] Nova reperta ale nejsou v dosavadní úpravě civilního soudního řízení výjimkou z neúplné apelace. Pokud se tedy strana sporu dozví o nějaké skutečnosti nebo důkazu, existujících už v době před vyhlášením rozhodnutí soudu prvního stupně až po vyhlášení tohoto rozhodnutí, tak strana sporu nemůže na základě takové skutečnosti proti rozhodnutí podat odvolání. Pro takové situace existuje institut obnovy řízení, který je upraven v ust. § 228 an. OSŘ, a je přípustný dle podmínek v těchto ustanoveních uvedených.
Nova producta jsou důkazy nebo skutečnosti, které naopak nastaly až po okamžiku, který je pro rozhodnutí ve věci samé rozhodný. Tímto okamžikem je rovněž vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně. V době vyhlášení bylo v takovém případě rozhodnutí soudu prvního stupně bez vad a odpovídalo faktickému stavu. Nova proucta lze tedy uplatnit právě v rámci výjimky z neúplné apelace, a to dle ust. § 205 odst. 2 písm. f) ve spojení s ust. § 205a písm. f) OSŘ.
Dle stávající úpravy odvolání v občanském soudním řádu nastává ohledně řešení přístupu k nova producta a nova reperta poněkud zvláštní situace. Strana může podat odvolání v případě, kdy nastala nová skutečnost nebo vzniknul nový důkaz, a to až po vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně, kdy ale toto rozhodnutí bylo v době jeho vyhlášení fakticky správné. Naopak v situaci, kdy strana o důkazu nebo skutečnosti v době před vyhlášením rozhodnutí pouze nevěděla a rozhodnutí tedy nebylo fakticky úplné nebo dokonce správné, není straně sporu odvolání umožněno.
Nova producta a nova properta ve věcném záměru civilního řádu soudního
Věcný záměr civilního řádu soudního opouští dosavadní úpravu a přiklání se k rakouskému řešení, kdy cílem odvolacího řízení je čistě přezkum správnosti prvostupňového rozhodnutí. Věcný záměr civilního řádu soudního tedy nepřipouští uplatnění novot, čili důkazů a skutečností, které nastaly až po vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně.[5] Ve věcném záměru se tedy i nadále uplatňuje princip neúplné apelace s tím zásadním rozdílem, že dle věcného záměru není možné v odvolacím řízení uplatnit ani nova producta. Nova producta by se dle věcného záměru měla uplatnit novou žalobou (nastal nový skutkový základ, a tak zde není překážka věci pravomocně rozhodnuté). Žalovaný by měl navíc na svou obranu ještě možnost podat tzv. opoziční žalobu nebo opoziční návrh. Věcný záměr, stejně jako občanský soudní řád, nedovoluje uplatnění nova reperta v odvolacím řízení, když s uplatněním těchto novot i nadále počítá v rámci žaloby na obnovu řízení. Nutno zdůraznit, že věcný záměr civilního řádu soudního přistupuje jinak i ke koncentraci řízení, která s problematikou novot úzce souvisí.
Domnívám se, že úprava odvolacího řízení tak, jak je nastíněna ve věcném záměru civilního řádu soudního, by opravdu mohla vést ke kýženému zrychlení soudního řízení a rovněž i k větší ekonomičnosti, a to zejména z důvodu, že těžiště sporu by se takto reálně nacházelo před prvostupňovým soudem.
Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.
Mgr. Veronika Kadavá, právník
Sídlo: Pardubice - Dražkovice 181, PSČ 533 33
Pobočka: Praha – Truhlářská 1108/3, PSČ 110 00
tel.: +420 466 310 691
www.advokatijelinek.cz
___________________________ [1] Zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“). [2] ŠÍMA, Alexander. In SVOBODA, Karel a kol. Občanský soudní řád: komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 753. [3]FASCHING, Hans Walter Lehrbuch des österreichischen Zivilprozeßrechts : Lehr- und Handbuch für Studium und Praxis. 2. Auflage. Wien : Manzsche Verlags- und Universitätsbuchhandlung, 1990. s. 873 – 874. [4] Tamtéž. [5] Věcný záměr civilního řádu soudního [online]. crs.justice.cz, [cit. 1. listopadu 2020]. Dostupné >>> zde https://crs.justice.cz/wp-content/uploads/2017/11/vecny_zamer_final.pdf