Nový zákon o přestupcích – osoba přímo postižená spácháním přestupku
Dne 1. července 2017 vešel v účinnost zákon č. 250/2016 Sb. „O odpovědnosti za přestupky a řízení o nich“, dále jen ZOP, kterým byl upraven institut tzv. návrhového přestupku. V tomto článku chceme popsat změny, které v této problematice nový zákon přinesl.
V zákoně č. 200/1990 Sb. o přestupcích byla problematika tzv. návrhových přestupků upravena ustanovením § 68, v kterém bylo taxativně uvedeno, že se přestupky uvedené v § 49 odst. 1 písm. b) a § 49 odst. 2, přestupky podle § 50 a přestupky podle § 125c odst. 1 písm. h) zákona o silničním provozu spáchané mezi osobami blízkými, jakož i přestupky podle § 49 odst. 1 písm. a) se projednávají jen na návrh postižené osoby, jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka, tedy navrhovatele. Přestupky podle § 49 odst. 1 písm. b) a § 49 odst. 2 spáchané mezi osobami blízkými se projednávají i bez návrhu, jestliže je postiženou osobou dítě mladší 15 let. U přestupku, který lze projednat na návrh, bylo možno návrh podat příslušnému správnímu orgánu nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o přestupku nebo o postoupení věci orgánem činným v trestním řízení. Vyšlo-li v řízení o přestupku zahájeném na návrh najevo, že skutek nebyl spáchán mezi osobami blízkými, pokračovalo se v řízení z moci úřední. Zákonodárce tímto ustanovením dal možnost osobám blízkým u vyjmenovaných přestupků a komukoliv u přestupku ublížení na cti urážkou nebo vydáním v posměch rozhodovat o tom, zdali se přestupek bude projednávat či nikoliv. V § 87 odst. 6 bylo stanoveno, že v příkazním řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat jen na návrh. Postavení navrhovatele bylo specifikováno v ust. § 72 písm. c), a to že navrhovatel, na jehož návrh bylo zahájeno řízení o přestupku, je účastníkem řízení.
V ustanovení § 71 ZOP se nově objevuje termín „osoba přímo postižená spácháním přestupku“, když její práva jsou vymezena následovně: „Osoba přímo postižená spácháním přestupku má v řízení, k jehož zahájení nebo pokračování dala souhlas, právo na vyrozumění o zahájení řízení, právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení, právo na poskytnutí informací o řízení potřebných ke zpětvzetí souhlasu, právo vyjádřit v řízení své stanovisko, právo nahlížet do spisu, právo účastnit se ústního jednání a být přítomna při všech úkonech v řízení, právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům a právo na oznámení rozhodnutí“.
Komparací obou zákonů dojdeme k závěru, že navrhovatel byl v zákoně o přestupcích účastníkem řízení, řízení se zahajovalo podáním návrhu na projednání věci a návrh na projednání věci bylo možno podat příslušnému správnímu orgánu nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o přestupku nebo o postoupení věci orgánem činným v trestním řízení. V ZOP osoba přímo postižená spácháním přestupku účastníkem řízení není, zahájit řízení, popř. v něm pokračovat, lze jen se souhlasem této osoby, když lhůtu k udělení souhlasu určí správní orgán sám, tato však nesmí být kratší než 30 dnů. Zákonodárce sice odebral osobě přímo postižené spácháním přestupku postavení účastníka řízení, tedy i podání řádného opravného prostředku, ale poskytl jí některá důležitá práva, která přísluší účastníkovi řízení, např. navrhovat důkazy, nahlížet do spisu, obdržet oznamované rozhodnutí. Ohledně zahájení řízení dochází k zásadní změně, neboť řízení o předmětném přestupku nebude zahájeno dnem podání návrhu, ale výhradně z moci úřední (byť podmíněně se souhlasem), tj. až dnem doručení oznámení o zahájení řízení podezřelému, samozřejmě, pokud nebude mít správní orgán možnost věc vyřídit jinak. Vzhledem k tomu, že zmiňovaná osoba není účastník řízení, může být vyslechnuta jako svědek a nově se objevuje v ZOP i ustanovení § 76 odst. 4 o možnosti odložit věc, aniž se zahájí řízení, usnesením, jestliže osoba přímo postižená spácháním přestupku vzala souhlas k zahájení řízení zpět, nejedná-li se o přestupek, který lze projednat i bez takového souhlasu.
Jak se osvědčí nová úprava problematiky dříve návrhových přestupků, stejně jako přínos nového zákona o přestupcích, bude možno zhodnotit po delší době aplikační praxe, na níž se budou podílet nejen správní orgány, ale i samotní občané.
Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.
Mgr. Vilém Meduna
Pardubice - Dražkovice 181, PSČ 533 33
Praha – Truhlářská 1108/3, PSČ 110 00
tel./fax: +420466310691
gsm: +420 724 794 986