Nahrazení souhlasu jednoho z rodičů při rozhodování o významné záležitosti dítěte ve smyslu §877 NOZ
Dle § 877 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „zákon“), platí, že „nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne soud na návrh rodiče; to platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče.“
Nehraje roli, zdali se jedná o rodiče nesezdané, rodiče rozvedené či spolu žijící v manželství. Podstatné je, kdo je jako rodič uveden v rodném listě dítěte.
S ohledem na zájem zákonodárce, aby pojem „významné záležitosti“ nebyl vágní, je v zákoně vymezeno, co se tímto pojmem rozumí. Za významnou záležitost se ve smyslu § 877 odst. 2 zákona považují zejména nikoliv běžné lékařské zákroky, určení místa bydliště, volba vzdělávacího zařízení či pracovního uplatnění dítěte.
Při rozhodování těchto věcí by měl mít soud v popředí zájem dítěte ve všech jeho ohledech a specifikách a nikoliv zájem některého z rodičů. Lze se setkat i s tím, že se některý z rodičů častěji stěhuje kvůli novému partnerovi či partnerce, což jistě v zájmu dítěte není a toto přestěhování tak nedává záruku stabilní změny, tedy nezaručuje, že dítě si bude muset navyknout na nové prostředí, které bude brzy opět měnit.
Pro tento typ řízení je příslušný okresní soud, v jehož obvodu má dítě faktické bydliště s tím, že nezletilé dítě je v tomto řízení zastoupeno opatrovníkem – orgánem sociálněprávní ochrany dětí – příslušným dle trvalého pobytu dítěte.
Domnívám se, že nejčastější jsou případy změny bydliště. Jsem toho názoru, že soud by měl návrhu vyhovět za splnění těchto předpokladů:
změnou bydliště nedojde k přetržení vazeb mezi dítětem a druhým rodičem, potažmo širší rodinou ze strany obou rodičů,
změnou bydliště nedojde k výraznému snížení styku s druhým rodičem, byť k určité modifikaci musí dojít takřka vždy,
změna bydliště nepředstavuje pro dítě psychickou zátěž či stresovou situaci,
změnou bydliště neklesne dítěti životní standart, na nějž je zvyklé,
změnou bydliště nebude dítěti znemožněno využívat kvalitního školského systému.
Pokud se týče volby školského zařízení, ať již kupř. mateřské, základní či střední školy, je třeba vzít potaz také tu skutečnost, že ve valné většině případů jedná běžně školské zařízení pouze s jedním rodičem. Školské zařízení je obvyklé v dobré víře, že rodiče jednají ve shodě, zpravidla jim v praxi postačí k žádosti o přijetí do školského zařízení podpis pouze jednoho z rodičů.
I při volbě školského zařízení by měl být rozhodujícím kritériem zájem dítěte a s přihlédnutím k jeho věku též jeho zájmy či preference některého z oborů. S ohledem na věk dítěte a jeho schopnost se k věci adekvátně vyjádřit, by mělo být samozřejmé, že u dětí vyššího věku bude proveden před soudem pohovor s dítětem, které se k této věci vyjádří. Samozřejmě u dětí předškolního věku by rodiče spíše měli dbát na to, aby dítě mělo rozumnou docházkovou vzdálenost od svého faktického bydliště, aby se jednalo o školku s plnohodnotným systémem výuky včetně rozvoje zájmových aktivit, které dítěti vyhovují, či v kterých vyniká.
Problematické pak je, pokud rodiče zapíší dítě do první třídy do dvou různých škol. V tomto směru je aktuální rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 18.4.2013 vedené pod sp. zn. 28 Co 158/2013, které uvádí, že „Nedohodnou-li se rodiče na tom, do jaké základní školy nastoupí jejich dítě, měl by ten z rodičů, který navrhuje zapsat dítě do spádové základní škody (tj. školy, v jejímž správním obvodu má dítě trvalý pobyt), podat k soudu návrh na nahrazení souhlasu druhého rodiče s podání přihlášky k zápisu do základní školy s takovým časovým předstihem, aby v době zápisu do první třídy základní školy bylo k dispozici soudní rozhodnutí, které by souhlas nesouhlasícího rodiče s podáním přihlášky nahradilo. Bylo-li dítě už ve dvou různých školách zapsáno do první třídy a řediteli škol bylo pravomocně ve správním řízení rozhodnuto o přijetí dítěte k povinné školní docházce, lze neshodu mezi rodiči odstranit jen tak, že bude soudem výslovně rozhodnuto, ve které škole dítě zahájí školní docházku, protože nahrazení souhlasu druhého rodiče s podáním přihlášky k povinné školní docházce (k zápisu do první třídy) již nepřipadá v úvahu.“
Při rozhodování o nahrazení souhlasu u lékařských zákroků je třeba vždy brát v potaz riziko zákroku, reálnost zlepšení zdravotního stavu dítěte apod. Zde se domnívám, že je třeba si vyžádat odborné vyjádření, event. znalecký posudek, který nejlépe zhodnotí po odborné stránce pozitiva i negativa daného lékařského zákroku v korespondenci se zdravotním stavem dítěte. Případnou komplikací pak může být, že některý z rodičů nebude souhlasit s vyžádáním lékařských zpráv o zdravotním stavu dítěte.
Jedná se nesporné řízení, které není zatíženo zásadou koncentrace řízení. Soud tak po provedeném dokazování buď návrh rodiče zamítne či mu vyhoví, tedy nahradí souhlas druhého rodiče s konkrétním jednáním.
S ohledem na charakter řízení by žádnému z účastníků neměla být přiznána náhrada nákladů řízení.
Mgr. Markéta Havlasová Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři, s.r.o.