Některé úvahy nad přezkumným řízením správních orgánů
Vzhledem k tomu, že každý subjekt je omylný a správní orgán v mezích své pravomoci a působnosti rozhoduje o právem chráněných zájmech a povinnostech účastníků správního řízení, je zde možnost vzniku nezákonných nebo nesprávných úředních rozhodnutí. Z tohoto důvodu je zakotveno v právních předpisech přezkoumání správního rozhodnutí. Mezi mimořádné opravné prostředky proti pravomocným rozhodnutím patří obnova řízení a přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení. Na rozdíl od obnovy řízení, není na přezkum právní nárok. Do pravomocných rozhodnutí se řadí i blokové pokuty, které nabývají právní moci jeho oznámením účastníku řízení, přičemž se nelze proti tomuto rozhodnutí odvolat.
Ve sbírce zákonů byl pod č. 204/2015 Sb. publikován zákon, kterým se od 1. 10. 2015 mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále je přestupkový zákon). Do ustanovení § 85 tohoto zákona přidal zákonodárce dva odstavce, když v odstavci 5 je uvedeno, že: „Přezkumné řízení, v němž bude přezkoumáváno rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení, lze zahájit nejpozději do 6 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí“. Je to poměrně důležité ustanovení, které mění v ukládání blokových pokut postup dle dosud užívaného ustanovení § 96 zákona č. 500/2004 Sb. (dále jen správní řád) § 96 odst. 1): „Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci“. Vzhledem k absenci řešení žádosti o přezkum a vlastního přezkumu v přestupkovém zákoně platného do 30. 9. 2015, užíval správní orgán ustanovení dle § 51 tohoto zákona a to: „Není-li v tomto nebo jiném zákoně stanoveno jinak, vztahují se na řízení o přestupcích obecné předpisy o správním řízení“.
V poslední době přibývá řidičů, kteří se tzv. vybodovali. O tom, že se vybodovali, jsou vyrozuměni správním orgánem, přičemž jsou zpravidla vyzváni, aby do pěti pracovních dnů odevzdali správnímu orgánu řidičský průkaz. Držitel řidičského průkazu je zároveň poučen o možnosti podat námitky k zapsání bodů do jeho evidenční karty. Souběžně s tím je možno požádat o přezkumná řízení k uložení pokut, kterými se řidič vybodoval. Řidič se zpravidla dostane k řešení pochybností při uložení pokuty až v době, kdy se dozví o dosažení 12-ti bodů v bodovém systému, což je v současné době již po lhůtě, do které lze vydat usnesení o zahájení přezkumného řízení. Řidiči je uložena na místě hlídkou policie bloková pokuta, následuje administrativní oznamovací činnost, kdy policie příslušnému správnímu orgánu, dle místa bydliště řidiče, oznámí spáchání přestupku a správní orgán zaznamená tento přestupek i s dosažením počtem bodů do karty řidiče. Samotný tento proces může trvat několik týdnů. Pokud chce řidič přezkoumat uložení pokuty, o které má pochybnosti, přistoupí k tomu zpravidla až poté, co mu uložení pokuty vadí nejen tím, že přijde o finanční hotovost, ale především tím, že se její uložení podílí na odebrání řidičského průkazu., což bývá většinou po uplynutí šesti měsíců.
Vzhledem k tomu, že s novelou přestupkového zákona došlo ke zvýšení finanční částky, kterou lze uložit blokovou pokutou až do 5.000,- Kč, jeví se ustanovení o „zkrácení lhůty“ k možnosti přezkumného řízení jako snížení právní jistoty adresáta normy a oslabení zásady „in dubio pro reo“. De lege ferenda by zřejmě měl být přestupce informován při uložení pokuty policistou o počtu bodů, které mu za přestupek budou pravděpodobně správním orgánem uloženy a následně by měl být řidič upozorněn správním orgánem o zapsání přestupku do karty řidiče a o počtu bodů, které za přestupek byly připsány. Tímto postupem by bylo možno ze strany řidiče neprodleně postupovat dle ustanovení § 85 odst. 5 přestupkového zákona, aniž by došlo k propadnutí lhůty k zahájení přezkumného řízení.
Další důležitá změna v přezkumném řízení je uvedena v § 85 přestupkového zákona, kdy na rozdíl od dosavadního využitelného ustanovení § 95 odst. 1 správního řádu ve znění: „Správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal, zahájí z moci úřední přezkumné řízení, jestliže po předběžném posouzení věci dojde k závěru, že lze mít důvodně za to, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy“ přichází zákonodárce s ustanovením v odst. 6, kdy mění příslušnost správního orgánu takto: „Podnět k provedení přezkumného řízení podaný po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 5 vyřizuje správní orgán, který rozhodl o uložení pokuty v blokovém řízení. Skutečnost, že přezkumné řízení nelze zahájit, sdělí správní orgán účastníkovi řízení jen v případě, že o vyrozumění požádal, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel“. O propadnutí lhůty k zahájení přezkumného řízení tedy již nerozhoduje správní orgán nadřízený tomu, kdo pokutu uložil, ale přímo ten správní orgán, který o uložení pokuty rozhodl. Zde se zdá, že se zákonodárce snažil zjednodušit a zrychlit přezkumné řízení a dal tuto pravomoc orgánu, který o věci rozhodl. Na druhou stranu je však nutno vyjádřit určitou pochybnost o objektivitě tohoto správního orgánu, byť tyto znalosti má, ale zákonitě zde bude snaha obhájit svoje, byť nesprávné, dříve vydané rozhodnutí. Zjištění, že podnět k zahájení přezkumného řízení je podán po lhůtě uvedené v odstavci 5 zákona o přestupcích, je úkon, který nezabere větší časový prostor a mohlo toto být ponecháno nadřízenému správním orgánu.
Jen praxe ukáže, jak novela přestupkového zákona v oblasti přezkumu zjednoduší činnost správních orgánu a napomůže k rychlejšímu vyřizování správní agendy na tomto úseku.
Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.
Mgr. Vilém Meduna
Pardubice - Dražkovice 181, PSČ 533 33
tel./fax: +420466310691
gsm: +420 724 794 986
www.advokatijelinek.cz