Má poškozený nárok na náhradu nákladů, jež vydal v v souvislosti s uplatněním škody v trest. řízení?
Pokud jste se stali obětí trestného činu, možná přemýšlíte, zda se Vám vůbec vyplatí škodu či újmu uplatnit v trestním řízení. Zda nebudete jen zbytečně vynakládat další finanční prostředky, které Vám nikdo nenahradí. To je ale velký omyl. Po právní moci odsuzujícího rozhodnutí máte jako poškozený nárok, aby vám odsouzený nahradil náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku v trestním řízení.
Dle § 154 tr. řádu je odsouzený povinen nahradit poškozenému náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhrady škody, újmy či vydání bezdůvodného obohacení v trestním řízení. Mezi vzniklé náklady lze zařadit tzv. skutečné výdaje poškozeného, jako jsou cestovní výdaje, poštovné, náklady na znalecký posudek, jež má potvrdit výši vzniklé škody či újmy, poplatek za odborné vyjádření lékaře k výši bolestného, ale především i náklady vzniklé přibráním zmocněnce – advokáta, kterého jste si zvolili k hájení všech vašich práv v trestním řízení (nejen tedy uplatnění náhrady škody či újmy, ale i např. účast na jednotlivých úkonech, nahlížení do spisu, podávat návrhy na doplnění dokazování a jiné).
Nárok na náhradu vynaložených nákladů vzniká poškozenému vždy – otázka praxe je pak ve stanovení jeho výše. V plné výši mu budou náklady uhrazeny v případě, že mu byl alespoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení.
Pro rozhodnutí soudu o přiznání nároku na náhradu účelně vynaložených nákladů na zmocněnce je vycházeno z § 10 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Dle této vyhlášky se v případě přiznání náhrady škody, újmy či vydání bezdůvodného obohacení považuje za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč, tj. soud přizná náhradu 1.500 Kč + paušální částku 300 Kč za úkon + DPH pokud je advokát plátcem DPH. V případě, že byla poškozenému přisouzena jako náhrada škody, újmy či vydání bezdůvodného obohacení peněžní částka převyšující 10 000 Kč, považuje se za tarifní hodnotu tato peněžní částka.
Poškozený má však nárok na náhradu vynaložených nákladů i v případě, že nebyla uplatněna náhrada škody, újmy či vydání bezdůvodného obohacení. V tomto případě bude automaticky brána jako tarifní hodnota částka 10.000,- Kč. Při přiznání náhrady nákladů bude soudem zkoumána jejich účelnost, např. jak byl zmocněnec v řízení aktivní a zda jeho procesní úkony napomohli k objasnění trestné činnosti odsouzeného. Soud může náklady na přibrání zmocněnce snížit v případě, že se poškozený spolupodílel na trestném činu nebo z důvodu zvláštního zřetele hodných (např. ekonomická situace odsouzeného či poškozeného, neaktivita zmocněnce v průběhu trestního řízení). Snížení nelze provést u úmyslných trestných činů.
Dle nejnovějšího nálezu Ústavního soud ze dne 19.2.2015 sp. zn. I. ÚS 1397/14 jsou soudy povinny přiznat náhradu vynaložených nákladů na zmocněnce i v případě, že poškozený s odsouzeným před zahájením trestního řízení uzavře dohodu o narovnání (příp. jiný typ smluvního závazku, kterým dojde k nahrazení původního závazku závazkem novým) a následně poškozený uplatní náhradu škody i v trestním řízení.
Poškozený má právo dle § 155 odst. 4 tr. řádu uplatnit nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež mu vznikly v průběhu trestního řízení, u soudu prvního stupně, který ve věci rozhodoval, do jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozsudku. V případě, že nárok nebude v uvedené lhůtě uplatněn, zaniká. Návrh musí obsahovat i přílohy prokazující vznik nákladů. Soud rozhoduje usnesením, proti kterému může odsouzený podat stížnost, která má odkladný účinek. Stížnost je nutné podat do 3 dnů od oznámení rozhodnutí. Nadřízený soud přezkoumá podanou stížnost a v případě že je důvodná sám ve věci rozhodne.
Pravomocným usnesením získá poškozený exekuční titul, kdy v případě, že nebude hrazeno odsouzeným dobrovolně, může jej použít k zahájení exekučního řízení.
Poškozenému se tedy vždy vrátí náklady, jež v souvislosti s trestní kauzou vynaložil – jak odměnu, jež uhradil advokátovi jakožto svému zmocněnci, tak i náklady např. za znalecký posudek stanovující výši škody či újmy, jež si nechal na vlastní náklady zpracovat. Vzhledem k tomu, že advokát – zmocněnec zná zákon a vždy hájí všemi prostředky zájmy svého klienta, vyplatí se počáteční investice, která Vám bude následně odsouzeným nahrazena.
Mgr. Hana Bičišťová Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.