Vytrvalost | Tradice | Odhodlání

otevřít menu zavřít menu

Právní úprava domén na internetu, postup při řešení sporů z domén

        Význam internetu v běžném životě narůstá s každým dalším rokem. A není tomu jinak ani v obchodních vztazích. Čím více však společnosti přesouvají své služby a produkty na internet, tím častější jsou mezi nimi spory ohledně práv vyplývajících z těchto vztahů. Každý, kdo má zájem o úspěšné podnikání, se snaží zviditelnit jím nabízené služby či zboží skrze vlastní webové stránky, které by za tímto účelem měly být patřičně reprezentativní a informativní. Ovšem tyto atributy nejsou vždy jedinými kritérii, která rozhodují o tom, zda je propagace na internetu úspěšná. Mnohdy je rovněž zapotřebí vybrat vhodné doménové jméno těchto internetových stránek, tedy jejich webovou adresu. V tomto případě se ovšem můžeme dostat do konfliktu s další osobou, která danou internetovou doménu mnohdy neoprávněně a na náš úkor provozuje.

Zákonná úprava internetových domén

        Podobně jako u ochranných známek dochází i u doménových jmen k situacím, kdy si osoba zaregistruje doménové jméno, které je spjato s jinou osobou či obchodní firmou nebo je zaměnitelné s již registrovanou ochrannou známkou. Tato činnost bývá nejčastěji označována jako domain grabbing, domain hijacking či cybersquatting a patří mezi nejobvyklejší případy narušování práv držitelů doménových jmen za účelem získání majetkového prospěchu. Tito „doménoví spekulanti“ tímto způsobem takřka vždy ve zlé víře parazitují na populárnějších jménech či značkách a snaží se tak dosáhnout vyšší návštěvnosti svých webových stránek.

        Jak lze vůbec pojem domén webových stránek kvalifikovat po právní stránce? Jeho definici či úpravu nelze nalézt v žádném z platných zákonů v ČR, včetně zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Tím se liší například od domény .eu, jejíž principy a pravidla registrace lze nalézt v kapitole II, čl. 2, odst. 2, 3 nařízení Komise 874/2004 ze dne 28. 4. 2004. Z toho důvodu existují dodnes spory, jak tento termín popsat z právního hlediska. V dnešní době převažujícím názorem je, že se jedná o věci nehmotné v souladu s ust. § 496 odst. 2 občanského zákoníku, ke kterým se vážou relativní majetková práva, zejména ve vztahu držitele domény a registrátora, nikoliv však práva absolutní. K tomuto názoru se v minulosti přiklonil i Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 19. 4. 2012, sp. zn. 23 Cdo 3407/2010 či prof. Telec. Toto pojetí také odpovídá i obecně převažující úpravě domén v zahraničí. Na problematiku cybersquattingu se tak u nás v praxi aplikují ustanovení z obdobných právních institutů, především ustanovení občanského zákoníku pro nekalou soutěž, nedovoleného užívání jména firmy, či ustanovení § 8, o právech z ochranné známky, zákona 441/2003 Sb., o ochranných známkách.

        Jak již bylo výše zmíněno, Nejvyšší soud České Republiky cybersquattingem už v minulosti několikrát zabýval – mezi klíčové judíkáty se v tomto ohledu řadí zejména rozhodnutí ze dne 13.1.2011, sp.zn. 23 Cdo 2667/2008, kde soud došel k závěru, že zahrnutí slov „Ústecky kraj“ do názvu dopravní společnosti zakládá neoprávněné užití názvu právnické osoby (zde územně samosprávného celku) či novější rozhodnutí ze dne 17. 3. 2013 sp.zn. 23 Cdo 3895/2011 které označilo tehdejší způsob řešení sporů v oblasti doménových jmen za protiprávní, neboť navrhovatel mohl takřka jednostranně, skrze tzv. veřejnou rozhodčí nabídku, rozhodnout o tom, že se spor bude na místo u tradičních soudů řešit u soudů rozhodčích v rámci rozhodčího řízení, přičemž držitel sporného doménového práva byl nucen se této volbě podvolit.  

Postup při řešení sporů z internetových domén

        Jaký je v dnešní době správný postup držitele práv k doméně či ochranné známce, který má za to, že jsou jeho práva porušována, aby dosáhl jejich patřičné ochrany? Nepřekvapivě je prvním krokem za účelem ochrany doménového jména proti držiteli parazitujícího doménového jména (dále také „narušiteli“) zaslání výzvy (ve smyslu výzvy předžalobní) tomuto neoprávněnému držiteli, ve které ho vyzveme, aby ukončil svoji protiprávní činnost a webovou doménu zrušil či převedl do Vašeho vlastnictví. V této výzvě lze samozřejmě požadovat i další plnění, především peněžité, jako kompenzaci za výdělek, který neoprávněně a na Váš úkor narušitel obdržel skrze porušování Vašich práv. Nezřídka se stává, že tato výzva a obava z dalších právních kroků, je dostatečnou incentivou pro protistranu k jejímu vyhovění. Bývá tomu tak především v situacích, kdy si narušitel nebyl vědom svého protiprávního jednání a nejednal ve zlé víře. Pokud ovšem druhá strana na výzvu reaguje negativně či nereaguje vůbec, bude zapotřebí věc řešit skrze žalobu u soudu či skrze tzv. alternativní řešení sporů – pomocí online platformy Rozhodčího soudu. 

        Alternativní řešení sporu o domény .cz se v principu podobá řešení sporů z domén .eu (řízení ARD.EU) nebo z domén jako je .org (řízení UDRP dle pravidel ICANN).  V důsledku přijetí nových pravidel, platících od 1. 3. 2015 (přijatých v návaznosti na výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 3895/2011), se již de facto nejedná o rozhodčí řízení. Je založeno na smluvním ujednání, které je součástí pravidel registrace doménových jmen u provozovatele domén .cz (zájmové sdružení CZ.NIC) a lze v něm nárokovat pouze zrušení registrace doménového jména nebo převod doménového jména na žalobce, takže v něm nelze nárokovat např. náhradu škody. Toto řízení, také nepředstavuje překážku litispendence, takže bude možné se v téže věci s totožnými nároky obrátit i na obecný soud. Takto vydané rozhodnutí také není exekučním titulem pro výkon rozhodnutí. Zahájením tohoto řízení zároveň nedochází k blokaci předmětného doménového jména, navrhovatel o toto musí zažádat zvlášť, skrze separátní podání na zvláštním formuláři.

        Druhou možností je řešení sporu skrze žalobu u obecného soudu, nejčastěji z titulu porušení práv z ochranné známky, či z nekalé soutěže. Předem je třeba upozornit, že soudní cesta je mnohonásobně pomalejší než alternativní řešení sporu, které u Rozhodčího soudu probíhá online, kdy řízení je obvykle vyřízeno v řádech měsíců místo let. Ovšem vzhledem k tomu, že alternativní řešení sporu nepředstavuje překážku zahájení soudního řízení, se lze se na obecný soud obrátit kdykoli - i v průběhu alternativního řešení sporu či v případě, kdy s výsledkem alternativního řešení sporu nesouhlasíme. V soudním řízení již lze uplatnit nároky na náhradu škody či náhradu nákladů řízení. Rovněž je možné, skrze předběžné opatření, podat žádost o blokaci domény po dobu trvání sporu. 

Závěrečné shrnutí

        Právo patří bdělým. Pokud tedy dochází k porušování Vašich práv k doménovému jménu, neváhejte problém řešit, vyzvěte osobu k nápravě a v případě, kdy nápravě nedojde, zvažte další postup. V případě, kdy jde o porušení nevědomé a menšího rozsahu, stojí za úvahu alternativní řešení sporu u Rozhodčího soudu, neboť je méně formální a rychlejší. Ovšem za situace, kdy se narušitel na Váš úkor úmyslně a ve zlé vůli obohacuje a jsou zde obavy, že proti rozhodnutí Rozhodčího soudu se bude všemi silami bránit, je lepší se v dané věci rovnou obrátit na soudy obecné.

 
Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.
Mgr. Martin Souček
Pardubice - Dražkovice 181, PSČ 533 33
Hradec Králové - Velké náměstí čp. 1, PSČ 500 03
tel./fax: +420466310691
gsm:      +420 724 794 986
www.advokatijelinek.cz
 

Domluvte si s námi schůzku.

Naše výhody

  • Tradice, stabilita, spolehlivost
  • Sídlo respektuje soukromí
  • Vysoká parkovací kapacita
  • Velké a stabilní zázemí
  • Konferenční videohovory

Kontaktujte nás

Advokátní kancelář
JELÍNEK & Partneři s.r.o.
Dražkovice 181,
533 33 Pardubice
tel./fax: +420 466 310 691
GSM: +420 724 794 986
advokati@advokatijelinek.cz

nahoru

© Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.

Vytvořilo: Pixel Design | Podmínky užití | Mapa stránek

Facebook YouTube
Google Plus E-mail
PixelDesign - Tvorba webových stránek Pardubice