Vytrvalost | Tradice | Odhodlání

otevřít menu zavřít menu

K některým aspektům trestní odpovědnosti právnických osob

        Jsou to již čtyři roky, co nabyl účinnosti zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, z. č. 418/2011 Sb.,TOPO. Pokud se pozastavíme u procesu přijímání zákona a nabytí jeho účinnosti, zákon byl publikován ve Sbírce zákonů dne 22. 12. 2011 a nabyl účinnosti 1. 1. 2012. Tedy mezi publikací a účinností uběhly pouze necelé 2 týdny. Během tak velmi krátké doby mohly právnické osoby jen stěží přijmout „…opatření, která po nich lze spravedlivě požadovat…“, aby se případně vyhnuly trestní odpovědnosti za případný exces zaměstnance nebo jiné osoby, jednající za právnickou osobu. Tento právní předpis prolomil některé dříve platné a nezpochybnitelné právní principy, zejména individuální trestní odpovědnost fyzické osoby, ale zavedl např. i dříve nemyslitelný přechod trestní odpovědnosti na právního nástupce, či souběžnou trestní odpovědnost fyzické osoby a osoby právnické. Jedná se tedy o zásadní změny, jdoucí proti kontinentální právní tradici. Je možné, že nejen díky tomu se těší značnému zájmu nejen právnické veřejnosti. Po počátečním rozpačitém období ale začíná být brán vážně i podnikatelskou veřejností, advokáti jsou na zákon a jeho dopady svými klienty stále častěji dotazováni, jak se přesvědčujeme v praxi. Je to opět jen praktické promítnutí faktu, že zákon je stále častěji a sebevědoměji aplikován orgány činnými v trestním řízení a tento trend má doposud vzrůstající tendenci a v nejbližší době se zřejmě měnit nebude. Současně i nadále konstrukce, kdy právnická osoba je odpovědná za trestný čin osoby fyzické, když toto protiprávní jednání fyzické osoby je právnické osobě přičítáno, je vnímána jako problematická.

        Právě prolomení principu trestní odpovědnosti individuální fyzické osoby vyvolává otázku, zda je vůbec zákon o trestní odpovědnosti právnických osob v souladu s naším ústavním pořádkem a zda lze v souladu s naším ústavním pořádkem přičítat jednání fyzické osoby právnické osobě, což TOPO činí tak provokativní. K této otázce se dosud nevyjádřil ani Ústavní soud a jeho názor bude jistě také podroben velkému zájmu. V každém případě zavedení TOPO do právního řádu České republiky proběhlo v souladu s vývojem v ostatních členských státech Evropské unie a konečně nejen těchto. Jestliže jsme svědky, že právnické osoby mají stále důležitější roli a větší význam i skutečnou moc ve společnosti, jestliže současně prostřednictvím některých právnických osob dochází ke stále sofistikovanější trestné činnosti, jestliže některé právnické osoby jsou využívány resp. zneužívány zejména k rozsáhlé majetkové trestné činnosti s rozsahem škod, který je také oproti minulosti nebývalý, je zavedení trestní odpovědnosti právnických osob logickým důsledkem a pragmatickou reakcí státu(ů) na tuto situaci. 

        Na straně jedné tak TOPO umožňuje účinně bojovat se sofistikovanou kriminalitou, pro niž jsou právnické osoby zneužívány, nejčastěji majetkovou (a dalo by se očekávat, že i v oblasti ochrany životního prostředí, podle dostupných informací však v této oblasti orgány činné v trestním řízení zůstávají prozatím pasivní). Na straně druhé si lze ale představit poměrně snadné zneužití zákona, ať už v konkurenčním boji nebo nespokojeným zaměstnancem. S ohledem na princip přičitatelnosti stačí, aby se jakákoliv osoba jednající za právnickou osobu dopustila trestněprávního jednání (po domluvě s konkurenčním subjektem nebo jen na základě vlastní subjektivní motivace), a trestný čin bude právnické osobě automaticky přičten, prakticky bez možnosti vyvinění. Tím se dotýkáme faktu, že TOPO klade na orgány právnických osob nově značné nároky a to nejen ve vztahu ke statutárním orgánům a všem osobám, které jsou oprávněny za právnickou osobu jednat, ale současně i ve vztahu k zaměstnancům. Jedná se o pravidlo, že právnická osoba nebude odpovídat za exces zaměstnance jen tehdy, pokud prokáže, že dodržela vše, co od ní lze "spravedlivě" požadovat. Jedná se tedy o ustanovení, u kterých je mimořádně důležité, jak jsou, resp. budou vyložena soudem, je nutné určit, která opatření je možné po orgánech právnické osoby "spravedlivě" požadovat a která již nikoliv. Na vedení právnické osoby tedy leží odpovědnost, aby ve společnosti byl vypracován a všemi znám a dodržován etický kodex, aby např. termíny povinných školení byly důsledně dodržovány a kontrolovány. Právnickým osobám lze v této souvislosti doporučit základní audit dosavadní činnosti s cílem vyhodnocení rizik vyplývající ze zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a následné nastavení interních postupů tak, aby bylo dosaženo maximální eliminace takových rizik do budoucna – tedy aby právnická osoba vykonávala dle právních předpisů všechny činnosti a vždy v termínech, které lze po ní „spravedlivě“ požadovat. 

        Krom stoupající častosti stíhání právnických osob orgány činnými v trestním řízení stojí dále za pozornost, že jestliže od počátku účinnosti TOPO doposud byl dán rozsah trestných činů, jejichž pachatelem může být právnická osoba, taxativním výčtem trestných činů (§ 7 TOPO, aktuálně v počtu přes osmdesát trestných činů), tak v současnosti vrcholí legislativní proces (návrh novely je v Parlamentu jako sněmovní tisk č. 304), který má za cíl rozšířit počet trestných činů, za něž lze právnické osoby stíhat, když napříště zákon má zavést odpovědnost právnické osoby obecně u všech trestných činů a tento rozsah omezí pouze negativním výčtem těch trestných činů, kterých se právnická osoba dopustit nemůže.

        Pokud se pozastavíme u trestných činů, za něž byly doposud právnické osoby stíhány nejčastěji, zřejmě nepřekvapí, že jsou to trestné činy podvodu, pojistného podvodu, úvěrového podvodu a dotačního podvodu, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Nejčastěji jsou tedy právnické osoby stíhány za majetkovou trestnou činnost, což bylo také očekávatelné již při přijímání TOPO do českého právního řádu. Naopak trochu překvapivě se nepodařilo dohledat, že by byly právnické osoby odstíhány, resp. odsouzeny za trestné činy přijetí úplatku, podplacení a nepřímé úplatkářství.

 

        Jak je vidět aplikace zákona vyvolává celou řadu otázek, praxe však zatím na ně nezná odpovědi. Jejich nalezení bude trvat několik let, jak je postupně vyloží judikatura. Pokud v současnosti právnické osoby poptávají rady, jaká opatření učinit s ohledem na jejich trestněprávní odpovědnost, jaké bezpečnostní pojistky mají zavést, aby získaly „imunitu“ před případným trestním stíháním, lze jim poradit nastavení vnitřních kontrolních mechanismů, přijetí etického kodexu, důsledné dbaní na pravidelném proškolování zaměstnanců a další dle konkrétních právnických osob v závislosti na předměty jejich podnikání a vnitřní struktury. V zahraničí lze vysledovat existenci tzv. compliance programů, které mají účinně předcházet trestní odpovědnosti. V zahraničí také často příslušné rezortní ministerstvo publikuje metodické postupy, návody, jak mají právnické osoby postupovat, aby jejich potenciální trestní odpovědnost byla minimalizována. V České republice se zatím dotčená ministerstva (spravedlnosti, vnitra) nepokusila takovou metodiku podnikatelské veřejnosti (o niž jde v otázkách odpovědnosti právnických osob nejčastěji) předložit (nebo se podobnou aktivitu našich příslušných ministerstev alespoň nepodařilo zjistit). Lze konstatovat, že je to škoda s ohledem na potřebné jistoty v právních vztazích v souvislosti s podnikáním, které jsou nanejvýš žádoucí. Současně je třeba vidět i tu souvislost, že jestliže zákon prochází novelizací, jestliže není znám do budoucna ani rozsah trestných činů, za něž bude možné právnické osoby stíhat, ani přesná pravidla a podmínky, za nichž by přicházela do úvahy liberace dotčené právnické osoby (i v této otázce lze dle připravované novely očekávat změnu), pokud existuje minimum judikatury, sestavuje se jakýkoliv compliance program jen s obtížemi. Tím ale nelze rezignovat na již zmíněné řádné kontrolní mechanismy a etické kodexy dotčených právnických osob a do budoucna je přizpůsobovat aktuálnímu právnímu vývoji. Do budoucna pak lze se zájmem očekávat jak zmíněnou novelizaci TOPO, tak vývoj judikatury.

 


Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.
JUDr. Karel Rohr, advokát
Pardubice - Dražkovice 181, PSČ 533 33
Velké náměstí 1, Hradec Králové, PSČ 500 03
tel./fax: +420466310691
gsm:      +420 724 794 986
www.advokatijelinek.cz

Domluvte si s námi schůzku.

Naše výhody

  • Tradice, stabilita, spolehlivost
  • Sídlo respektuje soukromí
  • Vysoká parkovací kapacita
  • Velké a stabilní zázemí
  • Konferenční videohovory

Kontaktujte nás

Advokátní kancelář
JELÍNEK & Partneři s.r.o.
Dražkovice 181,
533 33 Pardubice
tel./fax: +420 466 310 691
GSM: +420 724 794 986
advokati@advokatijelinek.cz

nahoru

© Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.

Vytvořilo: Pixel Design | Podmínky užití | Mapa stránek

Facebook YouTube
Google Plus E-mail
PixelDesign - Tvorba webových stránek Pardubice