Vytrvalost | Tradice | Odhodlání

otevřít menu zavřít menu

Stanovení předpokládané hodnoty u veřejných zakázek zadávaných univerzitami

Problematika zadávání veřejných zakázek vysokými školami patří mezi často diskutované otázky, a to zejména s ohledem na to, jak stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky tak, aby byla v souladu s požadavky zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“).

Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je nutno vycházet především z § 13 odst. 8 ZVZ, který uvádí, že „při stanovení předpokládané hodnoty je zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období“. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky zadávané univerzitami, resp. v gesci jednotlivých fakult, tak v praxi přinášelo značné komplikace. S ohledem na shora uvedený § 13 univerzity při zadávání zakázek pro jednotlivé fakulty sčítaly předpokládané hodnoty všech obdobných zakázek napříč univerzitou. V důsledku toho docházelo k neefektivnímu a neekonomickému vypisování rozsáhlých nadlimitních zakázek nebo k situaci, kdy i menší zakázky byly vypisovány jako nadlimitní, a to právě z důvodu rizika nesprávného stanovení předpokládané hodnoty či neoprávněného dělení zakázek.

Problematikou definice obdobného plnění se opakovaně zabýval i Nejvyšší soud ČR, a tak je již poměrně exaktně stanoveno, co lze považovat za obdobné plnění. Dle judikatury je plnění svým charakterem totožné nebo obdobné „např. plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění“1 či „plnění spolu úzce související zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.“2

1.rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15.12.2010 , č.j. 2 Afs 55/2010
2. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27.6.2007, č.j. 2 Afs 198/2006

Jakým způsobem by tedy univerzita, resp. jednotlivé fakulty měly stanovit, které předpokládané hodnoty veřejných zakázek je nutno sečíst a které nikoliv? Celou situaci výrazně osvětlilo průlomové stanovisko expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj vydané v roce 20133, které se přímo zabývá problematikou stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek u zadavatele, který má samostatné provozní jednotky (tj. i u univerzit).

Stanovisko MMR – zásadní průlom ve stanovení předpokládané hodnoty zakázky

V tomto stanovisku MMR je uvedeno: „Pro účely posuzování věcné souvislosti při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky lze zohlednit i organizační strukturu zadavatele, pokud ji tvoří samostatně hospodařící jednotky.

Skládá-li se veřejný zadavatel z více oddělených provozních jednotek, může se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovit samostatně za takové jednotky, avšak pouze tehdy, pokud je taková jednotka samostatně odpovědná za zadávání takových zakázek, nezávisle provádí zadávací řízení, rozhoduje o výběru nejvhodnější nabídky a má vyčleněné samostatné peněžní prostředky sloužící k úhradě veřejné zakázky. Příkladem mohou být městské části statutárních měst, fakulty univerzit, školy a školská zařízení bez právní subjektivity; nejedná se však o oddělení či odbory ministerstev či samosprávných úřadů.
 
Takový způsob hospodaření může být dán jak právními předpisy, tak vnitřními organizačními předpisy či směrnicemi. Tyto předpisy zpravidla stanoví rozdělení kompetencí tak, že některé oblasti hospodaření delegují na dílčí provozní jednotky (veřejné zakázky týkající se těchto oblastí hospodaření by měly být posuzovány jako věcně nesouvisející), zatímco jiné zůstávají v kompetenci „centrální části“ zadavatele (předpokládané hodnoty veřejných zakázek zadávaných centrálně se musí sčítat, i kdyby předměty zakázek využívaly různé části zadavatele). V každém případě se musí jednat o dlouhodobý systém hospodaření, nelze zohlednit jednorázové pověření k zadání zakázky či jiné účelové obcházení povinnosti sčítat pro účely stanovení předpokládané hodnoty obdobná plnění zadavatele (viz § 13 až 16 zákona o veřejných zakázkách).“

Jak tedy stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky?

Stanovisko MMR značně zjednodušuje postup univerzit při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, neboť již není nutné ve všech případech sčítat hodnoty všech obdobných zakázek realizovaných jednotlivými fakultami!

3. stanovisko expertní skupiny MMR ze dne 21. 11. 2013 – stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek u zadavatele, který má samostatné provozní jednotky (dále jen „stanovisko MMR“)

Klíčové je, aby byly naplněny stanovené podmínky, tedy že fakulta:
1) je samostatně odpovědná za zadávání takových zakázek a současně
2) nezávisle provádí zadávací řízení a současně
3) rozhoduje o výběru nejvhodnější nabídky a současně
4) má vyčleněné samostatné peněžní prostředky sloužící k úhradě veřejné zakázky.

Tyto podmínky lze naplnit ve vnitřním předpisu univerzity (statut vysoké školy), kterým bude fakulta zmocněna k těmto činnostem. Pakliže by ve statutu školy nebyla fakulta takto zmocněna, nenaplnila by dle našeho názoru podmínky stanovené MMR a musela by předpokládané hodnoty zakázek i nadále sčítat napříč celou univerzitou!

Závěr

Univerzitám, které mají zájem shora nastíněný postup využít a při stanovování předpokládané hodnoty veřejných zakázek pro jednotlivé fakulty a drakonicky nesčítat preventivně hodnoty všech obdobných zakázek realizovaných jednotlivými fakultami, doporučujeme:

Zmocnit ve statutu vysoké školy fakulty4 k zadávání veřejných zakázek, k provádění zadávacích řízení a k rozhodování o výběru nejvhodnější nabídky pro případy zakázek, které fakulta realizuje z vyčleněných samostatných peněžních prostředků. Příkladem takového zmocnění může být čl. 31 odst. 1 Statutu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ze dne 29. října 20145, s mírnou úpravou, tedy např.: „U veřejných zakázek realizovaných podle zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a u veřejných zakázek malého rozsahu, které se týkají pouze činnosti příslušné fakulty a jejichž financování je zajištěno ze samostatných peněžních prostředků, s nimiž má fakulta právo hospodařit v souladu s vnitřními normami JU, jsou o zadávání takové zakázky, o provádění zadávacího řízení a o výběru nejvhodnější nabídky oprávněni rozhodnout děkani fakult.

4. Ačkoliv v praxi fakulta disponuje poměrně velkou samostatností, ze zákona nemůže být zadavatelem veřejné zakázky, neboť dle § 2 a § 22 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách není samostatnou právnickou osobou, ale pouze organizační součástí vysoké školy. Fakulta vysoké školy tak nenaplňuje definici zadavatele uvedenou v § 2 ZVZ, neboť není právnickou osobou.
5. Dostupné na http://www.jcu.cz/o-univerzite/dokumenty/internal_doc

Při zadávání konkrétní veřejné zakázky posoudit i další podmínky ZVZ, aby se nejednalo o nezákonné obcházení zákona, tedy zejména:
zda není či v dohledné době nebude v rámci univerzity zadávána veřejná zakázka se stejným či obdobným plněním či s přímou vazbou na danou zakázku a
zvážit důvody, proč není vhodné či účelné zakázku zadat na centrální úrovni univerzity, popř. toto odůvodnění uvést v příslušné dokumentaci dané veřejné zakázky.

Pro úplnost konstatujeme, že na podzim roku 2014 byla v Poslanecké sněmovně projednávána novela ZVZ (dnes zákon č. 40/2015 Sb., změna zákona o veřejných zakázkách). V rámci legislativního procesu byl předložen pozměňovací návrh, kde bylo navrženo, aby byl okruh veřejných zadavatelů rozšířen o organizační součást veřejného zadavatele, která samostatně nakládá s přidělenými finančními prostředky, pokud na ni veřejný zadavatel přenesl tyto kompetence svým rozhodnutím nebo vnitřním předpisem – tedy typicky o fakulty univerzit. Pozměňovací návrh nebyl přijat, nicméně jej lze považovat za první vlaštovku v tom, aby se poněkud nepružná úprava ZVZ přiblížila praktickému chodu univerzit a umožnila samostatné zadávání veřejných zakázek jednotlivými fakultami.

Mgr. Anna Frantalová
Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři, s.r.o.

Domluvte si s námi schůzku.

Naše výhody

  • Tradice, stabilita, spolehlivost
  • Sídlo respektuje soukromí
  • Vysoká parkovací kapacita
  • Velké a stabilní zázemí
  • Konferenční videohovory

Kontaktujte nás

Advokátní kancelář
JELÍNEK & Partneři s.r.o.
Dražkovice 181,
533 33 Pardubice
tel./fax: +420 466 310 691
GSM: +420 724 794 986
advokati@advokatijelinek.cz

nahoru

© Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.

Vytvořilo: Pixel Design | Podmínky užití | Mapa stránek

Facebook YouTube
Google Plus E-mail
PixelDesign - Tvorba webových stránek Pardubice