Vytrvalost | Tradice | Odhodlání

otevřít menu zavřít menu

K problematice sousedských práv, zejména s ohledem na vnikající imise

Ačkoli je vlastnické právo jedním ze základních a přirozených lidských práv, není ani toto zcela absolutní. Existuje mnoho případů, kdy je vlastnické právo jednoho omezeno, ať už z důvodů veřejných nebo soukromých. Jedním takovým zcela soukromým důvodem omezení práva je zákaz vnikání imisí i dalších věcí vlastníka pozemku na pozemek jiného, úzce související se sousedskými právy.

Ačkoli jsou lidé tvory společenskými a veskrze přátelskými, dochází stále velmi hojně ke sporům a neshodám, které souhrnně označujeme jako spory sousedské. Ať už z přímé praxe nebo sledování svého okolí, spousta z nás má jistě zkušenosti úzce související s nesváry mezi vlastníky vedlejších pozemků či bytů, které se mnohdy táhnou nejen dlouhou dobu, ale také několik generací, a nezřídka končí kapitulací jedné zúčastněné strany, což může vést až k odstěhování ze svého bydliště. Jedněmi z nejčastějších případů takovýchto nesvárů jsou pak v zásadě právě imise unikající z pozemku jednoho vlastníka na pozemek jiného. Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) ve svém §1013 odst. 1 stanovuje, co přesně si pod pojmem imise představit, když říká: „Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.

Již z pohledu na dané ustanovení můžeme vidět, že se nejedná o výčet taxativní, ale naopak demonstrativní, když zde zákon vymezuje jako imisi i „jiné podobné účinky“. V nejasnostech pak záleží na případném posouzení soudu, zda v daném případě, kdy dojde k podání tzv. sousedské žaloby, se jedná o imisi, či nikoli.

Častým a poměrně hojně rozšířeným problémem, který v těchto sporech figuruje, je problematika stromů, keřů a jiných rostlin, které rostou v blízkosti plotu. Nejčastěji si pak sousedé stěžují na listí a větvičky padající na zahradu či věci umístěné na ní, větve přesahující hranice pozemku či na stín, který takový rozložitý strom může vrhat. Pojďme si tedy tuto problematiku přiblížit více.

V souvislosti s listím, jehličím a celkově plody, které opadávají na sousedův pozemek, hovoří občanský zákoník zcela jasně, když říká v ustanovení §1016 odst. 1, že „plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku.“ V tomto případě je pak nutno počítat s tím, že nejen plody, které můžeme zužitkovat, tedy např. jablka nebo ořechy, jsou plody, ale v těchto případech jsou za ně pokládány právě také listy, či jehličí. V případě, kdy se plody stávají vlastnictvím toho, na čí pozemek spadnou, bylo by poněkud nepřiměřené, požadovat po sousedovi, aby „mé vlastní“ listí či jehličí odklidil. V tomto případě tak zůstane povinnost odklidit listí či jehličí na vlastníkovi pozemku, stejně tak ale právo naložit s jinými užitnými plody podle svého.

Pokud se pak zaměříme i na druhý zmíněný problém, tedy větve, které přesahují plot či hranici pozemku, hovoří i zde zákon jasně, když v odstavci druhém §1016 umožňuje sousedovi, kterému tyto větve nebo i kořeny stromu na pozemku překážejí, aby je šetrným způsobem odstranil. Přitom je nutno ale splnit několik podmínek. Předně je nutno vyzvat souseda, aby tak učinil sám. Pokud tento nečiní, pak musí vlastník vyčkat na vhodnou dobu, kdy se stromy běžně prořezávají a úpravy provést šetrně. Takového jednání se navíc můžeme dopustit pouze v případě, kdy přesahy větví či kořenů způsobují škodu, či alespoň existují potíže, které převyšují zájem na zachování stromu neporušeného. Jak je zjevné, může být posouzení takových potíží značně subjektivní, a proto je nutno při případném sporu pamatovat, že soud bude hodnotit okolnosti a následky objektivně. Jiné přesahující rostliny, tedy převážně keře nebo plevel, mohou být bez dalšího redukovány bez omezení.

V neposlední řadě se můžeme setkat se sousedskými nešvary spojenými právě se slunečním světlem, či spíše s jeho nedostatkem. Pokud rozložitý strom roste a stíní nám dům, či zahradu, i zde hovoří zákoník jasně. V případě, kdy se jedná o stromy vysazované po jeho účinnosti od 1. 1. 2014, stanoví zákoník v §1017 odst. 1 že „má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.“ I s tímto ustanovením je ovšem na vlastníkovi pozemku, aby byl přesvědčen o svém „rozumném důvodu“. Pokud se bude jednat například o sekvoji, která může vzrůst do gigantických rozměrů a která by reálně mohla ohrozit, či omezit život či zdraví souseda, nebude zde jistě pochyb, že můžeme souseda vyzvat, aby se sázení zdržel. Mnohem hůře se ale bude posuzovat stav, kdy soused naplánuje vysazení například okrasných stromů v místě, kde by případný stín nevadil (a jak bylo poznamenáno výše, případná obava z padajícího listí a jehličí by neuspěla). Nezbyde, než aby posouzení provedl soud. V případě, kdy jsou pak stromy již vysazeny, i zde zákoník dává možnost podat tzv. „žalobu na odstranění stromu“. Zde se ale v případě stínění, musíme vrátit zpět k prvnímu zmíněnému ustanovení a rozebrat si jeho podstatnou část.

Občanský zákoník rozlišuje dva druhy imisí. První skupinu označuje jako přímou, druhou jako nepřímou. Přímé imise, jako například voda či vývod odpadů na sousedovu zahradu, jsou zakázány zcela. Tedy není možné přímo vhánět na sousedův pozemek jakékoli vyjmenované imise. Jak je to ale u těch nepřímých, kterými jsou zejména stín, zápach, otřesy nebo hluk? V tom případě uplatníme další podmínku stanovenou v zákoně a to, že vnik těchto imisí na pozemek nesmí být v „míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující obvyklé užívání pozemku“. Zákon zde tedy, na rozdíl od předchozího občanského zákoníku, přímo vymezuje míru, které musí zásah v podobě imise dosáhnout a překročit.

Zákoník zde tuto míru rozděluje na tzv. místní a věcnou. K místní platí první část věty, tedy, že zásah musí být nepřiměřený místním poměrům. Tuto soud užije zejména s ohledem na fakt, zda se postižená lokalita nachází ve městě nebo na vesnici. Pokud mě každý den ráno vyrušuje ze spánku sousedův kohout nebo zápach z chlívku, kde chová prasata a já přitom žiji na vesnici, kde jsou tyto věci zcela běžné, jen velmi těžko bych prokazoval jakýkoli nepřiměřený vnik imisí v podobě hluku nebo zápachu. Pokud by ovšem těmito zplodinami zatěžoval své sousedy člověk, který bude na balkóně či v bytě činžovního domu uprostřed města chovat kravičku, velmi pravděpodobně už zde o nepřiměřený vnik imisí půjde, jelikož není nikterak přiměřené ani obvyklé, chovat dobytek ve městech. Druhá část, o které zákon hovoří, je pak míra věcná. Ta reálně představuje fakt, že je nutno posoudit, zda imise podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Zcela jistě si tak budete moci stěžovat na sousedy, kteří budou pětkrát do týdne pořádat na svém pozemku rituální tance kolem ohně, kdy budou šířit nejen víru, ale v zásadě i hluk nebo kouř, zatímco v případě, kdy si sousedi budou jednou či dvakrát do roka pálit na zahradě opadané listí nebo větve, jen těžko se dovoláte, aby jim soud takové jednání zatrhl. Stejné to bude i se štěkajícím psem. To, že pes štěká, je jeho přirozený pud a ani převýchova či příkaz od soudu mu v takovém jednání nezabrání. Rozdíl by pak mohl být v případě, kdy na zahradě u sousedů štěká takových psů například třicet, protože si zde zřídili útulek. Pokud se vrátíme k zmíněnému problému se stromem, s ohledem na výše uvedené, těžko se dovoláme odstranění stromu na vesnici či v okrajové části města, kdy na takovýchto místech je zcela běžné, že stromy stíní, stejně jako se nedovoláme stínění nevyužívané části zahrady.

Krom imisí počítal občanský zákoník i s několika dalšími problémy, které se v sousedských sporech vyskytly. Zmínit bychom měli zejména případ, kdy na cizí pozemek z vašeho pozemku, uteče například pes, či právě výše zmíněná kravička, nebo kdy míč neposedných dětí neustále končí za plotem. I zde zákoník jasně stanoví, jak v takovýchto případech postupovat. Ve svém ustanovení §1014 přímo uvádí, že „ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést. Stejně tak může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel.“ Každý majitel roje včel by si pak měl v zásadě ujasnit, zda chce svůj roj stíhat a polapit či nikoli, jelikož zde zákoník uvádí v pokračování věty výjimku, kterou přiznává vlastnictví roje včel v případě, kdy vlétne do již obsazeného úlu, právě tomu, komu úl patří. Majitel nestíhaného roje pak neriskuje pouze přechodnou ztrátu svých mazlíčků, ale naopak, může o ně přijít navždy. V takovýchto případech je však i nadále nutno pamatovat na to, že pokud movitá věc, či zvíře při takovém vpádu zničí nebo poškodí cizí věci, musí vlastník takovou škodu nahradit.

Závěrem pak jen lehké zamyšlení. Ačkoli se zákon a zejména občanský zákoník v dnešní době snaží postupovat tak, aby sousedské spory a převážně práva vlastníků upravoval dopodrobna, téměř nikdy se nepodaří přesně odhadnout, jak by případný spor mohl skončit. Každý soused, každý pozemek a hlavně každý případ je jiný, je třeba jej posuzovat individuálně s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem. A zvláště je podstatné zvážit, zda v případě, kdy bychom se měli pouštět do sporu, který může trvat klidně i několik generací a vyústit až do pomstychtivých válek, zda nebude lepší si z těch sporných opadaných jablek vzájemně upéct štrůdl a vše v klidu prodiskutovat.


Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.
Mgr. Lucie Šimková
Pardubice - Dražkovice 181, PSČ 533 33
Hradec Králové - Velké náměstí čp. 1, PSČ 500 03
tel./fax: +420466310691
gsm:      +420 724 794 986
www.advokatijelinek.cz
 

Domluvte si s námi schůzku.

Naše výhody

  • Tradice, stabilita, spolehlivost
  • Sídlo respektuje soukromí
  • Vysoká parkovací kapacita
  • Velké a stabilní zázemí
  • Konferenční videohovory

Kontaktujte nás

Advokátní kancelář
JELÍNEK & Partneři s.r.o.
Dražkovice 181,
533 33 Pardubice
tel./fax: +420 466 310 691
GSM: +420 724 794 986
advokati@advokatijelinek.cz

nahoru

© Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.

Vytvořilo: Pixel Design | Podmínky užití | Mapa stránek

Facebook YouTube
Google Plus E-mail
PixelDesign - Tvorba webových stránek Pardubice