- AK Jelínek
Zákon o registru smluv a povinnost uveřejňovat smlouvy
V prosinci roku 2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), dále jen „zákon“. S výjimkou některých ustanovení nabývá zákon účinnosti dne 1. 7. 2016. Jaké jsou jeho praktické dopady, na koho se zákon vztahuje a jaké povinnosti přináší dotčeným subjektům?
Dotčené smlouvy a subjekty
Definici dotčených smluv, tedy těch, na něž se zákon vztahuje, nalezneme v ustanovení § 1 zákona, dle něhož se prostřednictvím registru smluv uveřejňují (pouze) smlouvy, jejichž smluvní stranou je některý ze subjektů uvedený v následujícím výčtu:
Česká republika,
územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy,
státní příspěvková organizace,
státní fond,
veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,
dobrovolný svazek obcí,
regionální rada regionu soudržnosti,
příspěvková organizace územního samosprávného celku,
ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem,
obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem,
státní podnik nebo národní podnik,
zdravotní pojišťovna,
Český rozhlas nebo Česká televize, nebo
právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.
Souhrnně tak lze říci, že zákon se nevztahuje na smlouvy uzavírané výhradně mezi obchodními společnostmi, družstvy, společenstvími vlastníků jednotek či například mezi fyzickými osobami. V případě, že ovšem jednou ze smluvních stran bude některý ze subjektů ve výše uvedeném výčtu (například smlouva mezi akciovou společností a obcí, dotační smlouva společnosti s ručením omezeným s regionální radou regionu soudržnosti apod.), zákon se na takovou smlouvu vztahovat bude. Stejně tak se zákon bude vztahovat například na akciové společnosti, v nichž je jedním z akcionářů kraj či obec a na další obdobné subjekty.
Jaké povinnosti zákon ukládá
Zákon ukládá dotčeným subjektům povinnost uveřejnit smlouvu v tzv. registru smluv, a to do 30 dnů od uzavření smlouvy. Současně je třeba podotknout, že v případě smluv, které musí být uveřejněny podle zvláštního zákona (např. zákon o veřejných zakázkách), bude povinnost uveřejnění naplněna jejich uveřejněním dle těchto zvláštních zákonů (například na profilu zadavatele) a nebude tedy nutné je uveřejňovat znovu v registru.
Zákon dále upravuje případné následky v případě, že smlouva nebude řádně uveřejněna. Pro smlouvy uzavřené od 1. 7. 2017 je uveřejnění v registru podmínkou nabytí účinnosti smlouvy. Nebude-li taková smlouva uveřejněna ani do tří měsíců ode dne jejího uzavření, dochází k jejímu zrušení od počátku.
Výjimky ze zákona
Ani v případě naplnění výše uvedených podmínek se ovšem zákon nevztahuje bezvýhradně na všechny smlouvy uzavírané dotčenými subjekty. Zákon v § 3 stanoví poměrně rozsáhlé výjimky z povinnosti uveřejňování smluv. Povinnosti uveřejnění tak nepodléhají zejména následující smlouvy (zjednodušeno, kráceno):
smlouvy, kde výše hodnoty předmětu smlouvy je 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší,
smlouvy s fyzickou osobou, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti; to neplatí, jde-li o převod vlastnického práva zákonem dotčených osoby k nemovité věci (např. převod nemovitosti v obecním vlastnictví apod.),
smlouvy, které se týkají zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky,
smlouvy, jejichž plnění je prováděno převážně mimo území České republiky, za určitých okolností smlouvy uzavírané adhezním způsobem
smlouvy uzavřené s autorem nebo výkonným umělcem v souvislosti s autorským dílem nebo uměleckým výkonem,
smlouvy, kde alespoň jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast.
Prostřednictvím registru smluv se také neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím (tedy osobní údaje, utajené informace, obchodní tajemství apod.).
Naopak údaje jako je identifikace smluvních stran, předmět smlouvy, cena a datum uzavření smlouvy, musí smlouva výslovně obsahovat (pakliže nespadají do ochrany informací), a to pod sankcí její neplatnosti.
Shrnutí
Závěrem lze říci, že obchodně-právní a občansko-právní vztahy fyzických osob či obchodních korporací a družstev nebudou přijetím zákona výrazněji dotčeny a není třeba se obávat žádných rozsáhlých povinností nad rámec existujících. Jedinou výjimkou, na kterou je třeba si dát pozor, budou smlouvy uzavírané s některým z výše uvedených subjektů, neboť tyto podléhají uveřejnění.
Praktická aplikace zákona s sebou pak zcela jistě přinese celou řadu dalších otázek, týkajících se zejména toho, jak bude samotný registr (spravovaný Ministerstvem vnitra) fungovat nebo jakým způsobem bude v praxi zprovozněn vlastní dálkový přístup pro uveřejňování smluv.
Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.
Mgr. Bc. Anna Frantalová
Pardubice - Dražkovice 181, PSČ 533 33
tel./fax: +420466310691 gsm: +420 724 794 986
www.advokatijelinek.cz