ZÁKON O REGISTRU SMLUV A POVINNOST UVEŘEJŇOVAT SMLOUVY

V prosinci roku 2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), dále jen „zákon“. S výjimkou některých ustanovení nabývá zákon účinnosti dne 1. 7. 2016. Jaké jsou jeho praktické dopady, na koho se zákon vztahuje a jaké povinnosti přináší dotčeným subjektům?

Dotčené smlouvy a subjekty

Definici dotčených smluv, tedy těch, na něž se zákon vztahuje, nalezneme v ustanovení § 1 zákona, dle něhož se prostřednictvím registru smluv uveřejňují (pouze) smlouvy, jejichž smluvní stranou je některý ze subjektů uvedený v následujícím výčtu:

• Česká republika,

• územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy,

• státní příspěvková organizace,

• státní fond,

• veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,

• dobrovolný svazek obcí,

• regionální rada regionu soudržnosti,

• příspěvková organizace územního samosprávného celku,

• ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem,

• obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem,

• státní podnik nebo národní podnik,

• zdravotní pojišťovna,

• Český rozhlas nebo Česká televize, nebo

• právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.

Souhrnně tak lze říci, že zákon se nevztahuje na smlouvy uzavírané výhradně mezi obchodními společnostmi, družstvy, společenstvími vlastníků jednotek či například mezi fyzickými osobami. V případě, že ovšem jednou ze smluvních stran bude některý ze subjektů ve výše uvedeném výčtu (například smlouva mezi akciovou společností a obcí, dotační smlouva společnosti s ručením omezeným s regionální radou regionu soudržnosti apod.), zákon se na takovou smlouvu vztahovat bude. Stejně tak se zákon bude vztahovat například na akciové společnosti, v nichž je jedním z akcionářů kraj či obec a na další obdobné subjekty.

Jaké povinnosti zákon ukládá

Zákon ukládá dotčeným subjektům povinnost uveřejnit smlouvu v tzv. registru smluv, a to do 30 dnů od uzavření smlouvy. Současně je třeba podotknout, že v případě smluv, které musí být uveřejněny podle zvláštního zákona (např. zákon o veřejných zakázkách), bude povinnost uveřejnění naplněna jejich uveřejněním dle těchto zvláštních zákonů (například na profilu zadavatele) a nebude tedy nutné je uveřejňovat znovu v registru.

Zákon dále upravuje případné následky v případě, že smlouva nebude řádně uveřejněna. Pro smlouvy uzavřené od 1. 7. 2017 je uveřejnění v registru podmínkou nabytí účinnosti smlouvy. Nebude-li taková smlouva uveřejněna ani do tří měsíců ode dne jejího uzavření, dochází k jejímu zrušení od počátku.

Výjimky ze zákona

Ani v případě naplnění výše uvedených podmínek se ovšem zákon nevztahuje bezvýhradně na všechny smlouvy uzavírané dotčenými subjekty. Zákon v § 3 stanoví poměrně rozsáhlé výjimky z povinnosti uveřejňování smluv. Povinnosti uveřejnění tak nepodléhají zejména následující smlouvy (zjednodušeno, kráceno):

• smlouvy, kde výše hodnoty předmětu smlouvy je 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší,

• smlouvy s fyzickou osobou, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti; to neplatí, jde-li o převod vlastnického práva zákonem dotčených osoby k nemovité věci (např. převod nemovitosti v obecním vlastnictví apod.),

• smlouvy, které se týkají zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky,

• smlouvy, jejichž plnění je prováděno převážně mimo území České republiky, za určitých okolností smlouvy uzavírané adhezním způsobem 

• smlouvy uzavřené s autorem nebo výkonným umělcem v souvislosti s autorským dílem nebo uměleckým výkonem,

• smlouvy, kde alespoň jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast.

Prostřednictvím registru smluv se také neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím (tedy osobní údaje, utajené informace, obchodní tajemství apod.). 

Naopak údaje jako je identifikace smluvních stran, předmět smlouvy, cena a datum uzavření smlouvy, musí smlouva výslovně obsahovat (pakliže nespadají do ochrany informací), a to pod sankcí její neplatnosti.

Shrnutí

Závěrem lze říci, že obchodně-právní a občansko-právní vztahy fyzických osob či obchodních korporací a družstev nebudou přijetím zákona výrazněji dotčeny a není třeba se obávat žádných rozsáhlých povinností nad rámec existujících. Jedinou výjimkou, na kterou je třeba si dát pozor, budou smlouvy uzavírané s některým z výše uvedených subjektů, neboť tyto podléhají uveřejnění. 

Praktická aplikace zákona s sebou pak zcela jistě přinese celou řadu dalších otázek, týkajících se zejména toho, jak bude samotný registr (spravovaný Ministerstvem vnitra) fungovat nebo jakým způsobem bude v praxi zprovozněn vlastní dálkový přístup pro uveřejňování smluv.

Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.

Mgr. Bc. Anna Frantalová

Pardubice - Dražkovice 181, PSČ 533 33

tel./fax: +420466310691 gsm: +420 724 794 986

www.advokatijelinek.cz